Z rozjížděk na 500 metrů postoupila, dnes se pustí do čtvrtfinále a pak se uvidí. "První úkol jsem splnila, teď se nechám překvapit," tvrdí útlá 25letá slečna s krátkým sestřihem.
Na co si troufáte?
Když to vyjde, tak bych se ráda podívala do finále. Všechny holky mají namakáno, teď jde o to, která nejvíc.
Nedělní začátek jste zvládla. To je přece vzpruha, ne?
Já už se cítila dobře před pár týdny v Drážďanech na mistrovství Evropy, tam mi to jelo. Vyhrála jsem víceboj, jenže ten se na olympiádě nejezdí.
Tady ve Vancouveru máte tři šance, v závodech od 500 metrů do 1 500. Který vám nejvíc vyhovuje?
Mně je to vlastně jedno, jezdím instinktivně. Při sprintu to musíte napálit, tam není čas přemýšlet, co bude dál. Na nejdelší štrece se zase víc taktizuje. Chcete ušetřit co nejvíc sil na závěr a zároveň mít vše pod kontrolou hned od začátku, aby vás soupeřky zbytečně neblokovaly.
Ale takovou taktiku má přece každá z vás, ne?
No právě. Pak záleží, kdo ji splní nejlépe. Já jsem na třetí olympiádě, což si myslím, že je tak akorát, abych ukázala, co jsem se naučila. Zkušenosti mám, jen je musím prodat. Když to sedne, klidně můžu přivézt medaili.
