Zuzano, jaké je to běžet po sedmnácti letech...
Bergrová: Letech? Je pravda, že žákovské závody se mi už trošku vykouřily z hlavy, ale první dorostenecká medaile z mistrovství republiky byla super.
Bartoničková: Už jste unavení.
Hejnová: Jak teda zněla otázka?
Tak podruhé: Jaké je to běžet po sedmnácti dnech čekání na olympiádě?
Bergrová: Závod dobrý, akorát mi chybí ty čtvrtky před tím, člověk ještě není rozběhanej a myslím, že ve finále nám to půjde líp. Teď to bylo nanečisto, že jo?
Bartoničková: Teď to bylo z povinnosti a zítra naplno.
Postup jste si spočítaly hodně mazácky - 32 setin a vypadly jste.
Bartoničková: No, zas tak mazácký to nebylo, taky jsme měly trošku štěstí.
Zuzana Hejnová (vlevo) a Jitka Bartoničková při ženské štafetě na 4x400 metrů (10. srpna 2012)
Ale čas jste nakonec odhadly přesně.
Hejnová: My jsme si řekly, kolik má každá běžet a sečetly časy, aby nám to vyšlo. Bylo to těsně.
Zdálo se, že jste chtěla předběhnout i Ohuruoguovou.
Hejnová: Já jsem si říkala: Co to je? Ona se ohlíží? Jenže pak zrychlila.
Bartoničková: Mezi závodnicemi byly velké mezery na rozdíl od prvního běhu, kde se holky řezaly.
Bergrová: Trošku to připomínalo extraligu, kde taky běháme samotné, samy se sebou.
Bartoničková: Není to takovej ten pravej závod.
Rosolová: Já jsem běžela z bloků, takže já jsem měla rozestupy a říkala jsem si, že musím tu Polku předběhnout. Pak jsem si myslela, že budu tuhnout, zrychlovala jsem, zpomalovala, pak jsem si znova zrychlila a 150 metrů před cílem jsem ji dotáhla.
Bergrová: Denisa nevypadala moc svěží, radši jsem to moc nerozbíhala.
Jitka Bartoničková (vlevo) přebírá štafetový kolík od Zuzany Bergrové při běhu na 4x400 metrů. (10. srpna 2012)
Co vymyslíte ve finále?
Bergrová: Tam to musíme spočítat trošku líp, musíme večer udělat nějakou statistiku.
Bartoničková: To je jednoduchý - naplno.
A na co by to pak mohlo stačit?
Bergrová: Co od nás chcete slyšet?
Rosolová: Budeme chtít porazit aspoň jednu štafetu.
Bartoničková: Jsi skromná, aspoň dvě.
Bergrová: Všichni chtějí medaili, ale vy jste neviděli nohy těch holek zblízka. My jsme takové květinky a ony...
Bartoničková: Tak zítra...
