Nejen judisté, ale i boxeři, vzpěrači či zápasníci nemohou nastoupit do soutěže, pokud nesplní váhový limit své kategorie. Každý se s tímto úkolem popere jinak, někdo shazuje na poslední chvíli před soutěží, Michaela Vernerová však patří mezi ty, kteří se raději hlídají dlouhodobě.
"Nikdy se mi nestalo, že bych při vážení neprošla. To je věc, kterou zcela odsuji jako velkou nezodpovědnost. Náš sport je o tom, že nejprve musíme vyhovět váhovému předpokladu, a teprve potom se můžeme začít prát," zdůrazňuje. Na minulých hrách v Altantě však prý zažila, že jedna ze soupeřek měla o pěta dekagramů více, a u rozhodčích jí to prošlo. "Byly jsme u toho čtyři, vůbec jsme to nechápaly," vzpomíná po letech.
Ačkoliv má svoji hmotnost pod kontrolou, odříkání jí není příjemné. "Naposledy jsem se pořádně najedla na soustředění koncem července a především maminčina kuchyně mi moc chybí," přiznává. Ani rozmanitou nabídkou jídelny v olympijské vesnici by nepohrdla. "Jsem ráda, že po zlomenině nosu mohu dýchat jen jednou nosní dírkou, aspoň mě tak nelákají vůně všech nabízených dobrot," žertuje.
Při otázce, na čem si pochutná až bude mít po závodě, se Micheale zalesknou velké oči. "Jejdanánku!" zvolá. "Maminku tady nemám, musela bych vzít za vděk něčím z jídelny. Klidně nějakým hamburgrem."
Období střežení váhy má svá pevná pravidla. "Vážím se několikrát denně, začínám ráno při vstávání, končím večer než si jdu lehnout. Mezitím si vlezu na váhu pokaždé, když se převlékám," svěřuje se. "Stává se, že jdu spát s kilem nadváhy, a ráno to je už jen dvacet deka. Matebolismus pracuje za mě."
Další dekagramy si musí tvrdě vybojovat. "Teď chodím společně každé ráno do posilovny na běhátko, a když mám speciální šusťáky, tak za třicet minut jeden kilogram odejde," říká Vernerová. Podobných receptů zná plno, takže na vážení chodí v klidu a může si na sobě nechat i spodní prádlo. "Kalhotky mají deset deka, což může být rozhodující, a tak některé judistky musí jít na váhu úplně nahé."
Vážením pro judisty začíná soutěžní den, a pokud se někdo ještě před soutěží stihne nacpat, proti pravidlům se neproviní. "Já už nejím, říká se přeci, že hladový pes lépe trhá," říká jedna z kandidátek na medaili.
 Ze zmrzlinového poháru, který dostala k narozeninám, si Michaela Vernerová vzala jen dvě lžičky, zbytek přenechala trenérovi |
