Loni v září, při volbách hostitele olympijských her 2016, Juan Antonio Samaranch žádal: "Je mi 89 let. Jsem blízko ke konci svého času. Proto vás prosím o tu čest přidělit hry Madridu a mé zemi."
Jeho přání vyslyšeno nebylo. V posledním kole voleb podlehl Madrid brazilskému Riu. Ještě byl hostem vancouverských zimních her. Ještě se chystal na cestu do Číny. Ještě v neděli ráno cvičil. Pak ho opět zradilo srdce. A tentokrát už nad infarktem nezvítězil.
Hodiny v barcelonské nemocnici ukazovaly 13.25. Někdejší pán světa sportu právě zemřel. A Jacques Rogge, jeho nástupce v křesle prezidenta MOV, řekl: "Odešel muž, jenž stvořil moderní olympijské hry."
Vyvedl hry z éry úpadku
Kontroverzní diktátor. Nedemokratický vládce. Papež sportu. To vše o Samaranchovi kdysi psali. Jenže on zároveň silou své autority vyvedl olympijské hnutí z éry úpadku, kdy živořilo s půldruhým milionem dolarů na kontě, do časů nevídané prosperity. "Dvacet let v čele MOV bylo mými nejlepšími 20 lety," tvrdil. Tady stvořil v letech 1980–2001 své životní dílo.
J. A. SamaranchBývalý prezident MOV, španělský markýz a velvyslanec se narodil 17. července 1920 v Barceloně v rodině textilních průmyslníků, jež se po občanské válce v roce 1939 přiklonila ke generálu Frankovi. Vystudoval management, byl mistrem světa v hokeji na kolečkových bruslích. Za Frankova režimu se stal ministrem sportu a roku 1977 velvyslancem v SSSR. V Moskvě jej roku 1980 zvolili prezidentem MOV, v této funkci vydržel 21 let. Tvůrce moderního olympismu zemřel včera ve věku 89 let. |
"Navíc udržel jednotu olympiád po éře bojkotů," oceňuje Milan Jirásek, předseda Českého olympijského výboru, byť právě komunistický bojkot her v Los Angeles 1984 považoval Samaranch za největší prohru své kariéry. Hrozbu dalšího bojkotu, Soulu 1988, však už razantně zlikvidoval.
Přičinil se o návrat Číny na hry, o větší účast žen, o založení antidopingové agentury WADA. Olympiádu přivedl v roce 1992 i do své Barcelony. "Dostali jsme ji na mapu světa," liboval si.
Domněnky a spekulace
A temná strana jeho síly? Vstupujeme na pole mnoha domněnek a spekulací. Vyčítali mu korupci a požitkářství. Obviňovali jej z podílu na korupčním skandálu Salt Lake City při volbách dějiště zimní olympiády 2002. Obhájil se však i před Kongresem USA.
"MOV pod jeho vedením je skupina polokriminálních lidí, jež nefunguje na základech demokracie. Jednou za čas zvolí pořadatelské město her a mezitím si užívají," psal v roce 1996 Andrew Jennings ve skandální knize Pánové kruhů.
Světlo světa spatřila též fotografie, na níž mladý Samaranch klečí před generálem Frankem ve fašistické uniformě. "Byl jsem na straně Franka stejně jako řada Španělů," hájil se. "Podle mne udělal pro moji zemi výjimečné věci. Je na mých krajanech, aby posoudili, zda jsem se tehdy nějak provinil."
Samaranche napadli i za přítelíčkování s Brežněvem či za udělení Zlatého řádu MOV rumunskému tyranu Ceaušeskovi. Podle Vladimira Popova, někdejšího vysokého činovníka KGB, byl rovněž agentem KGB s příznačným krycím jménem Sportovní generál.
"Na spolupráci kdysi Samaranch přistoupil výměnou za ututlání aféry, jak pašuje ze SSSR starožitnosti," psal Popov. "KGB mu navíc slíbila, že komunistický blok pro něj bude hlasovat při volbách prezidenta MOV v roce 1980."
Post lídra MOV mu tehdy údajně "koupili" i Horst Dassler, šéf Adidasu, a André Guelfi, francouzský tajný agent. Žádné z těchto tvrzení se však prokázat nepodařilo.
Coe: Byl lídrem s největší intuicí
"Minulost je minulost," sám s oblibou říkal. Do budoucna zajistil hrám život a jejich hvězdám bohatství. "Viděli jsme nejlepší olympijské hry všech dob!" Tato jeho věta, kterou tradičně pronášel při slavnostním zakončení, se stala folklorem. Pouze v organizačně zmatené Atlantě 1996, připomínající spíše komerční jižanský jarmark, ji pronést odmítl.
Po olympijském Sydney 2000 se s rolí vůdce loučil coby unavený muž, těžce poznamenaný náhlou smrtí manželky. Ale už záhy se mu vrátila někdejší vitalita. Alespoň ze zákulisí dál tahal za nitky k mocným.
"Budu si ho pamatovat jako člověka, který dokázal zpopularizovat olympiády po celém světě," říká Jan Železný, český člen MOV. Jen Pierre de Coubertin vládl MOV déle než on: 29 let. "A žádný z lídrů, které jsem kdy potkal, neměl větší intuici než Juan Antonio," tvrdí Sebastian Coe, šéf londýnské olympiády 2012.
Díky němu se z olympiád nestal skanzen- Milan Jirásek, dlouholetý předseda Českého olympijského výboru
|
V životním příběhu Juana Antonia Samaranche najdeme leccos, co z dnešního pohledu možná neobstojí. Olympijské hnutí však stabilizoval a povznesl. K naší zemi měl výborný vztah. Vyprávěl mi o Jardovi Drobném nebo Věře Sukové, často se mě ptal na zdraví Věry Čáslavské. Litoval, že už nepořádáme spartakiády, s těmi ztotožňoval svoji vizi sportu pro všechny.
