„Atmosféra se mi zdála ještě úžasnější než na fotbale,“ řekl Andrew McNeilly, majitel permanentky na Rangers. „Fotbalistů se někde dotkne a hned se skácejí na trávník a válejí se. Ragbisti toho vydrží daleko víc. Takže - ještě lepší atmosféra, ještě lepší sport.“
Tohle vše jsou atributy, s nimiž si chce sedmičkové ragby v Riu udělat reklamu na akci, jaká nemá ve sportovním světě srovnání. Oproti klasickému ragby jsou zde ve výhodě fyzicky vyspělejší hráči, počet sedmi místo standardních 15 upřednostňuje ty běhavější.
Na Hrách Commonwealthu nyní zvítězila Jižní Afrika po finále proti Novému Zélandu, třetí byla Austrálie, ve čtvrtfinále skončily Anglie, Wales... To napovídá, že i přes rozdíly ve hře samé jsou země v absolutní špičce podobné.
Rio bude obrovskou šancí, ale také obrovským závazkem. „Musíme zajistit, aby turnaj ukázal lidem skvělou hru a strhl tribuny tak jako v Glasgowě,“ prohlásil boss světového ragby Brett Gosper. „Sedmičkové ragby si získává čím dál víc fanoušků, hraje je čím dál víc talentů. Je potřeba být vidět v nejlepším světle.“
Otázka ovšem je, jaké kulisy budou nasvěcovány. Původní stadion San Januario má zpoždění, ve hře byla možnost posunout sedmičkové ragby na hlavní stadion Joaa Havelange, nakonec by však mělo skončit ve společnosti moderních pětibojařů.
A tam si hodlá zajistit další olympijskou budoucnost - i Gosper připustil, že „sedmičky“ musí nadchnout lidi, aby byly na programu i v Tokiu 2020. Jisté je jedno: bude to tvrdý boj, přinejmenším tedy na hřišti.
