Někdy to tak úplně nevypadá, ale olympijská myšlenka by měla především šířit mír, sjednocovat, inspirovat - nebo třeba bourat stereotypy.
A právě o to se snaží třicetiletá šermířka. Muhammadová totiž reprezentuje Spojené státy americké a stala se první olympioničkou své země, která závodila s muslimským šátkem zakrývajícím vlasy, krk a poprsí.
„Já jako Muhammad Ali? Necítím se tak, abych s ním mohla být srovnávána.“ |
„Chtěla jsem prolomit kulturní bariéry. Tenhle moment, kdy reprezentuju svou zemi a muslimskou komunitu, je důležitější než já sama,“ prohlásila Muhammadová po vypadnutí ve 2. kole ze soutěže šavlistek.
Navzdory (nebo spíš kvůli) svému náboženskému přesvědčení Muhammadovou spousta Američanů vnímá jako celebritu.
Časopis Time ji zařadil mezi sto nejvlivnějších osob v zemi. Objevila se v reklamě na kreditní karty Visa.
Prezident Barack Obama pozval Muhammadovou do Bílého domu, kde americká sportovkyně poskytla lekci šermu jeho manželce Michelle.
Muhammadová chce vyvrátit představy o muslimských ženách. Že nosí hidžáb z donucení? Že jsou utlačované? Že se nesmí vyjadřovat o politice? Od této Američanky čekejte opačné chování.
„Hidžáb je součástí mé identity a pomáhá mi ve vztahu s Bohem. Je to osobní volba. Nošení hidžábu je připomínkou mého náboženství. I ve sportu se s ním cítím pokaždé dobře. Nenosím ho z donucení, jsem si plně vědoma, co činím,“ tvrdí. Vždyť šerm si ve třinácti letech vybrala především kvůli víře, aby se nemusela veřejně odhalovat. Těžko si muslimku představit jako plavkyni...
Velký zážitek si odnesla americká olympionička ze slavnostního zahájení, byť jako vlajkonoše nakonec tým USA zvolil plaveckou star Michaela Phelpse. Nejdřív se uvažovalo, že by praporem z hvězd a pruhů mohla mávat na stadionu Maracaná právě Muhammadová.
Jí však nakonec stačilo fotit se s kolegyněmi ze Saúdské Arábie. „Bylo nádherné sledovat ženy v hidžábu z celého světa, které se účastní vrcholné sportovní akce.“
„Chcete se odpálit?“
Jenže ne vždy přináší muslimský šátek takto idylické chvíle. Třeba na filmovém a hudebním festivalu v texaském Austinu dostala příkaz, aby si hidžáb sundala. Jinak nezíská akreditaci. Organizátoři se po incidentu museli Muhammadové omluvit.
Ačkoliv se narodila a vyrůstala v New Jersey, absolvovala mezinárodní vztahy a africká studia na Dukeově univerzitě, stále na ulici v New Yorku budí v lidech podezření - samozřejmě hlavně kvůli hidžábu.
„Chcete se odpálit?“ zeptal se dokonce americké olympioničky muž letos v dubnu.
Despekt spoluobčanů k Muhammadové se zvyšuje kvůli teroristickým útokům ve světě i rasovým nepokojům ve Spojených státech. Ani jí nepomáhají slova republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, který by prý všechny muslimy z USA vyhnal zpátky.
„Ale já jsem Američanka. Kam bych měla jít?“ ptá se šavlistka.
Muhammadová se nebojí jít s kontroverzním politikem a byznysmenem do konfrontace. „Jeho slova jsou velmi nebezpečná,“ upozorňuje.
Když se v Riu reportéři Muhammadové tázali, zda doufá, že její olympijskou premiéru s hidžábem sledoval i Trump, odvětila s ironickým úsměvem: „Kdo?“
Pak přece jen zalitovala brzkého sportovní konce a záhy se projevila jako pravá Američanka a o soutěži družstev plná odhodlání prohlásila: „Miluju svoje spoluhráče a věřím jim. Věřím sobě. Věřím v nás. A chci vyhrát medaili. Víc než cokoliv jiného to chci udělat pro naši zemi.“
