Letní hry se za dva roky konají v Japonsku, které je rovněž bezprostředně ohroženo severokorejským arzenálem.
„Žijeme v obtížné situaci, pod hrozbou jaderných zbraní,“ uvedl Joširó Mori, bývalý japonský premiér a prezident organizačního výboru her. „Chceme vše vyřešit mírovou cestou, ale naše očekávání už byla zrazena. Japonští občané byli unášeni - a v našich srdcích i duších to stále leží.“
Je to rébus s těžkým řešením.
V Jižní Koreji si na přítomnost nevyzpytatelného souseda museli zvyknout, zároveň věří v lepší časy (ať už by šlo o sjednocení, mír či aspoň klidnější koexistenci). Japonská národní psyché je ale drásána tím, co se dělo v 70. a 80. letech.
Oficiálně zmizelo 17 občanů, neoficiálně stovky; mimo jiné proto, aby v rolích vězňů naučili severokorejské špiony japonské řeči a kultuře. Tématu se věnuje třeba i v češtině dostupný román Syn správce sirotčince, oceněný Pulitzerovou cenou.
A jelikož KLDR souvisí v regionu se vším, sport nezůstal stranou.
Díky, pane Bachu. Díky, Kime
Japoncům se očividně příčí představa, že do Tokia 2020 dorazí severokorejská výprava, aniž by do té doby byly únosy vyřešeny. „Na toto téma jsme obzvlášť citliví,“ řekl Mori při setkání s nejvyššími představiteli MOV.
Jenže olympijské hnutí nyní hraje roli smiřovatele. Šéf Thomas Bach navštívil v březnu Severní Koreu a po setkání s Kim Čong-unem chválil: „Bylo to velmi plodné. Nejvyšší vůdce má jasnou vizi, jakou roli by měl hrát sport ve společnosti.“
Lichotky si vyměňovali vzájemně. Bach ocenil, že Severní Korea do Pchjongčchangu poslala sportovce i vysoké představitele a označil to za „důležitý příspěvek k mírovému dialogu“. Kim mu to vrátil poděkováním za to, že MOV tuhle „last minute“ účast dovolil za pomocí výjimek: „Jsme velmi vděční.“
Japonci jsou tím pádem v pasti.
Symbolicky i kvůli paragrafům.
Při setkání s organizátory her v Tokiu totiž viceprezident MOV John Coates připomněl, že na výběr nemají. „Na základě Olympijské charty má vláda pořádající země povinnost umožnit volný přístup všem akreditovaným sportovcům i funkcionářům,“ řekl Coates. „Což ale neznamená, že by neměla kontrolu nad tím, koho pozve, či naopak nepozve z politiků.“
Zůstaneme neutrální. Vážně?
Problematiku únosů občanů Japonska prý hodlá osobně řešit Donald Trump na plánovaném setkání s Kimem (dojde-li na něj nakonec). Zároveň se ukazuje, že myšlenka sportu „vyňatého“ z dění v okolním světě je v 21. století zcela nereálná, až naivní. Však si Coates v Tokiu docela protiřečil.
„S nadšením bychom viděli větší rozvoj sportu v Severní Koreji a pomůžeme s ním. Ale zároveň jsme politicky neutrální a takoví i zůstaneme,“ řekl Coates. U Japonců o neutrálních pocitech hovořit nelze - proto jejich obavy.
„Jsme si vědomi těchto událostí a osobně rozumím obrovské bolesti těch, jejichž nejbližších se vše týká. Snažím se porozumět tomu, jaké břímě to pro vás je. Ale tyhle věci se řeší na politické úrovni a to je něco, do čeho MOV nechce být zapojováno a ani se zapojovat nebude,“ dodal Coates.
Návštěva Pchjongjangu a setkání s Kimem se asi nepočítají... Olympijské spory okolo KLDR tedy pravděpodobně jen tak neskončí. A aby to nezapadlo: zimní hry 2022 se konají v Číně, v jednom z klíčových partnerů a sousedů Kimova režimu.
