Roman Koudelka byl s třemi parťáky Viktorem Poláškem, Vojtěchem Štursou a Čestmírem Kožíškem prvními Čechy, co se zapojili do zimní olympiády. První dva uspěli, druzí dva ne.
KvalifikaceJak si vedli Češi v boji o finále |
Ale na nevábné výsledky jsou v této sezoně - bohužel - celkem zvyklí. „Skok nebyl úplně špatný. Aspoň na tu bídu, co letos předvádím,“ pronesl Koudelka.
Už po dopadu jste se usmíval. Kvůli jistotě finále?
Před kvalifikací jsem byl docela nervózní, ale nahoře jsem se toho zbavil. Takže docela dobrý. Chci na to navázat v sobotu. I když to pořád není nic, co bych chtěl před sezonou, tedy atakovat nejlepší desítku nebo rovnou stupně vítězů.
V tréninku jste se přitom dosud soužil, zlomilo se něco?
Úplně ne, ani dneska dopoledne mi to nešlo. Bylo to jako na houpačce. Teď mi spadl obrovský kámen ze srdce, protože kvalifikace jsou těžké. Sice vypadne jenom sedm lidí, jenže ono se to nezdá: stačí malý poryv větru, něco zkazíte - a v závodu nejste. Jsem rád, že se mi to povedlo. Ve finále musím bojovat.
Byl skok na kótu 97,5 zatím váš nejlepší v Koreji?
Těžko říct. Myslím, že byl nejuvolněnější. V tréninku jsem skákal hodně v křeči. Což je asi nejpozitivnější změna, na tom musím stavět.
Snažíte se v tom vidět dobré znamení po prosoužené sezoně?
Doufám, že jo. I když už jsem takových znamení měl víc a pořád to nebylo ono... Snad se to zlepší. Důležitý je postup. Na finále má hodně foukat, stát se může cokoli.
Co říkal Roman Koudelka před kvalifikaci:
