"Je mojí oblíbenkyní," říkával Hitler. Ona ho v lednu 1936 při exhibici v Berlíně, těsně před zahájením zimní olympiády v Ga-Pa, zdravila nacistickým pozdravem a tvrdila: "Setkání s ním mě uchvátilo." Ostrá kritika v norském tisku byla odezvou.
Při olympiádě už sice nehajlovala, zato po ní přijala Hitlerovo pozvání na oběd v jeho sídle, kde od vůdce dostala jeho fotografii s věnováním. Kontakty s nacisty udržovala i poté, co se vydala dobýt Hollywood. Osobně žádala Goebbelse o povolení k promítání svého prvního filmu v Německu.
Při okupaci Norska si pak nacističtí vojáci všimli: Ve svém domě má vystavenu Hitlerovu fotografii. I proto jí údajně Němci v Norsku nezkonfiskovali rozsáhlý majetek, ačkoli tou dobou už žila v USA.
Později se tradovalo, že před příchodem německých vojáků správci svého domu telefonicky nařídila: "Vystavte tam Hitlerovu fotografii a vyvěste německou vlajku, aby mi nezabrali vilu."
V roce 1941 obdržela americké občanství a coby správná Američanka podporovala US Army. Ve filmu Zasněžená romance ztvárnila norskou uprchlici před nacisty, které se ujme krásný lyžařský instruktor.
20 olympiád, 20 příběhůSeriál MF DNES o historii zimních olympijských her.
|
Když startovala na své první olympiádě v Chamonix 1924, skončila poslední. Bylo jí tehdy jedenáct. Olympijská šampionka Herma Plancková-Szabóová tehdy nakvašeně prohlásila: "S dětmi nezávodím." Jenže totéž dítě ji o tři roky později sesadilo z trůnu! Sonja Henie třikrát vyhrála olympiádu, desetkrát světový šampionát.
Na počátku té slávy byl starší bratr Leif. Záměrně učil malou Sonju padat – aby se nebála naučit novým prvkům: "Musíš padat jako uvolněné lano, ne jako kus dřeva." Otec, bohatý obchodník s kožešinami, dceři vštěpoval: "Nesmíš se bát lidí." A matka Selma rozhodla, že na ledě dcera vymění sáhodlouhé sukně za krátké.
Také díky nim se stala první ženskou sportovní celebritou a v Hollywoodu multimilionářkou. Po její smrti však bratr Leif do knihy o ní přiznal: "Byla posedlá penězi a sexem, vznětlivá a dovedla využít každého."
