Za jeden týden jste stihl nominaci i odlet do Salt Lake City, tak jste měl s balením celkem napilno. Sháněl jste něco na poslední chvíli?
Vlastně jen filmy do foťáku.
Z kolika lyží budete vybírat?
Dvanáct nebo čtrnáct párů dohromady. Lukáš Bauer jich má přece jen o fous více, má víc možností na výběr.
Co jste dal do kufru jako první? Máte věc, o níž řeknete, že bez ní nikam nejedete?
Jako talisman mám dvě myši. Jezdí se mnou všude, kdybych je zapomněl, byl bych trochu nerad.
Bude to olympijská premiéra v přímém televizním přenosu. Myslíte, že se dostaví nervozita?
Určitě. Až budu číst startovní listinu a na ní nacházet známá jména, určitě budu nervózní. Nevím, jak se s tím vyrovnám, pro mě je to první velká soutěž.
Máte konkrétní cíle?
Čísly se to vymezit nedá. Budu spokojen, když budu vědět, že jsem dojel s čistým svědomím. I když tomu třeba nebude odpovídat umístění. Bude záležet, jak budeme mít namazáno. Může se stát, že namažeme super, zajedu dobré pořadí a přesto nebudu spokojený. Nebo naopak. Zkrátka chci, abych byl se závodem vnitřně spokojený.
Studujete, to vaše účast v Salt Lake City musí být v centru pozornosti spolužáků. Je to tak?
Gratulovali mi, někteří chtějí přivést nějakou upomínku.
Co učení, také se vešlo do kufru?
Vešlo. Ještě mám jednu zkoušku, abych dodělal zimní semestr.
Jaký předmět je nejneoblíbenější?
Zatím největší problémy mi dělalo ústavní právo. Jinak to zvládám v rámci možností.
Limituje škola sportovní kariéru zásadním způsobem?
Snažil jsem se to uspořádat tak, aby tomu tak nebylo, nebo alespoň co nejméně. Loni jsem před mistrovstvím republiky a světa jezdil do školy na zápočty a vymstilo se mi to. Učil jsem se do noci a pak jsem zajel špatně.
Co volný čas. Jak ho plánujete v místě olympiády trávit?
Beru s sebou dost knížek, rád čtu. Zrovna louskám Harryho Pottera, také jsem podlehl mánii. Líbí se mi také historické romány a klasika.
A co koníčky všeobecně?
S Lukášem Bauerem jsme začali jezdit na kajaku, to nás začalo hodně bavit. Až to bude za něco stát a dostaneme se na nějakou úroveň, chystáme se vyrazit i na nějaké závody.
Trenér Miroslav Petrásek se nechal slyšet, že až do konce sezony musíte zapomenout na návštěvy kin, diskoték a vůbec míst, kde je pohromadě více lidí. Případné nachlazení by prý přišlo hodně draho. Je to těžké dodržet?
Respektuji to, člověk může marodit tři dny, ale sebere mu to spousty sil. Na podzim se dá ještě do kina zajít, ale jak se pak odjede na ledovce nebo za prvním sněhem, už je to vyloučené. Dohání se to na jaře. Nějak mě to nelimituje, ale když jsem v Plzni nedávno skládal zkoušku a viděl jsem před kinem frontu na Pána Prstenů, tak bych si ji za normálních okolností vystál a šel se podívat. Harry Potter je sice dobrý, ale Tolkien (autor předlohy Pána Prstenů, pozn. red.) lepší.
Za jakých podmínek se vám běhá nejlépe? Jaký sníh vám nejvíce sedí?
Stejně jako Káča Neumannová jsem si myslel, že mi nesedí měkký sníh, do kterého se lyže boří, ale zrovna v takových podmínkách jsem zajel nejlepší závody. Takže je to těžké jednoznačně říct, v každém případě mám rád, když je tvrdá stopa a člověk do toho může pořádně prásknout. Ve všech případech záleží hodně na namazání.
Kdy se maže nejhůře?
Kolem nuly na teploměru. Když je minus nebo plus deset, už je to jednodušší.
