Kdeže! Saně jsou nebezpečný sport, zřejmě ten nejriskantnější na programu zimních her.
Sport je čím dál těžší. A bolí
Turínská olympiáda nebyla jen přehlídkou vítězů a slavných příběhů, zažila také krvavé srážky, pády, těžké úrazy.
Proč? Sport je čím dál těžší, a tím pádem nebezpečnější. Nové technologie a zledovatělé tratě zrychlily alpské lyžování, zranění v nevyzpytatelném toboganu hrozila sáňkařům a bobistům, biatlonisté a běžci na lyžích ve vysoké nadmořské výšce končívali závody na hranici kolapsu, krasobruslaři předváděli stále obtížnější skoky a kreace.
Jen ti nejlepší můžou myslet na sladké odměny, vítězové dostávají miliony. Ženou se vpřed, riskují a ničí sami sebe. Vrcholový sport je arénou pro gladiátory. A to pomíjíme doping, jehož účinky nejsou na tělech sportovců na první pohled vidět.
Kdy se sáňkaři zabijí?
Když český sáňkař Hyman před rokem vyletěl z ledového koryta v Oberhofu, málem ochrnul. Při operaci mu přeražené krční obratle spojila až titanová destička. A další karambol prožil v Cesaně.
Sáňkaři se totiž olympijským korytem řítili rychlostí až 130 kilometrů v hodině, nebyl prostor na jedinou chybičku. Ale chyb bylo mnoho. Po Američance Retrosiové zůstala na ledě krvavá stopa, protože si roztrhla tvář.
Nejnebezpečnější sporty1. Saně. V zatáčkách je přetížení přetížení 3 G. Jako byste seděli ve startující raketě, jen stěží udržujete otevřená oční víčka. Trať v Cesaně byla plná nebezpečných pádů. 2. Skeleton. Stejné ledové koryto, jen se řítíte hlavou dopředu. Přesto není skeleton tak rizikový jako saně. Má totiž kulaté nože s drážkou, zatímco sáňkaři mají pod sebou ostří. 3. Sjezd. Díky novým technologiím se lyže zrychlují, tratě bývají plné nerovností, hrbů, dlouhých skoků a odkloněných zatáček. Na trati v Sestriere několikrát přistál vrtulník pro zraněné. 4. Hokej. I český útočný elegán Jaromír Jágr odnesl hokejovou brutalitu. Finský soupeř Ruutu ho narval na mantinel a roztrhl mu tvář. Nejrychlejší kolektivní sport bývá plný zranění. 5. Boby. Když se bob převrátí, je neovladatelný. Uvězní svalnatce pod sebou. Lidé jen trnou, jestli bobisté vylezou zdraví. |
Nejhůř dopadla dvojice Ukrajinců, která vyletěla ze zatáčky a ve zběsilé rychlosti narazila do mantinelu na vrcholu dráhy. Pomlácení Jazvinskij se Žerebeckým museli na dva dny do nemocnice. Mohli být rádi, že přežili.
V Itálii šlo o zdraví i dalším. Spoustu pádů přinesly sjezdařské tratě, kolik lyžařů skončilo na rentgenových i CT vyšetřeních. Mohli jste mít ďábelskou formu, myšlenky na medaili, ale stačilo jedno škobrtnutí a všechno bylo pryč. I zdraví!
Lyžaři končili v kotrmelcích
Lyžaři končili v kotrmelcích nebo rovnou v ochranných sítích kolem trati. Čech Trejbal dokonce při příšerném pádu ztratil helmu.
"Pouštíme dvacetileté děti, aby si zpřetrhaly kolenní vazy," křičel legendární sjezdař Jean-Claude Killy, dnes místopředseda Mezinárodního olympijského výboru.
Kanaďanka Forsythová si při tréninku přetrhala vazy v kolenu, Francouzce Montilletové zůstala po tréninkové nehodě potlučená tvář, tělo plné modřin a komplex z rychlosti. V hlavním závodě skončila dvě vteřiny za vítězkou. A to je přece šampionka.
Vyhrát? Ne, hlavně přežít
Ještě loni si přitom lyžaři stěžovali, jak je trať lehká. Byla to oprávněná kritika, jenže stavitelé to pak se změnami přehnali. Přidali šikany, hrboly, ze skoků vyrobili tunely pro kamikaze. K tomu ji celou polili vodou, aby byla co nejledovatější. "Je to nemilosrdná trať," říkala pak Rakušanka Alexandra Meissnitzerová.
Skoro to byla trať sebevrahů. Kdo přecenil své síly, skončil zle. Zranění však přinášely i další závody. Pro nehybně ležící japonskou snowboardistku Imaiovou přiletěla helikoptéra, čínská krasobruslařka Tan Čang narazila po odhozeném skoku do mantinelu, akrobatičtí lyžaři po svých vrutech a saltech padají ze šestnáctimetrové výšky, rychlobruslařům na oválu několikrát vážně hrozilo, že si ostrými břity rozříznou tělo. Někdy šlo o milimetry.
Plno krve bylo také v hokejové aréně. Jen si vzpomeňte, jak Fin Ruutu zbaběle vrazil do Jaromíra Jágra. Bylo z toho devět stehů na hlavě. Čepel hokejky zkrvavila i finského elitního střelce Selläneho.
Heslem sportovců tak mohlo být: Není důležité vyhrát, ale přežít.
Sport je synonymem pro riziko. Úspěch od těžkého karambolu dělí milimetr nebo setina vteřiny.
