Do páté tréninkové skupiny krasobruslařských sportovních dvojic zařadili organizátoři her společně s Čechy i tu, která je sice „až“ patnáctá na světě, přesto nyní nejsledovanější.
Jediní dva sportovci z KLDR, kteří se regulérně kvalifikovali na hry v Pchjongčchangu.
„Moc nemluví, ale trochu umí anglicky. V šatně se nás zeptali, jak se máme,“ vypráví Bidař. Dušková ujistí: „Beru je jako normální pár. Ani nevnímám, jak moc jsou hlídaní.“
A to tedy jsou.
„Na tréninky je doprovází celá eskorta,“ všímá si jiný český krasobruslař Michal Březina. Před halou navrch zaparkovalo osm autobusů plných policistů, ti vyskakují ven a vydávají se na určená stanoviště po obvodu haly i uvnitř. Výjimečná opatření pro výjimečný případ, pro střet dvou světů, dvou diametrálně odlišných ideologií.
V delikátní situaci válečného příměří na poloostrově má jihokorejská strana enormní zájem, aby se tu dvojici ze Severu nic nepřihodilo.
Do haly necestují Rjom a Kim autobusem s ostatními sportovci, nýbrž autem. Kontakt s okolím mají minimální. Po 13. hodině společně s Duškovou a Bidařem a s páry z Izraele a Austrálie vyjíždějí na trénink.
„Pro nás je vítězstvím už jen to, že jsme tady,“ říká osmnáctiletý Martin Bidař. Před třemi měsíci jeho partnerce operovali přetržený křížový vaz. Teď se stejně stará Dušková usmívá a tvrdí: „Najednou si mnohem víc vážím čehokoliv, co se mi na ledu povede.“
ČESKÉ NADĚJE. Anna Dušková a Martin Bidař při tréninku v Kangnungu.
Vítězstvím, byť po úplně jiné bitvě, je účast i pro Rjom a Kima. Termín přihlášek jejich země propásla, teprve pak se obě Koreje dohodly na účasti výpravy KLDR. Zvlášť když Mezinárodní olympijský výbor přihodil divoké karty pro dalších 20 sportovců, včetně 12 hokejistek do společného týmu. Ty však bydlí odděleně od spoluhráček z Jihu.
„A nemají ani mobilní telefony,“ podotkla jihokorejská reprezentantka Caroline Park.
Beatles pro Severní Koreu
V krasobruslařské hale diriguje od mantinelu trénink ostře sledovaného páru jejich trenérka z KLDR, týmový videokameraman, s nimi další funkcionář dohlížitel a především kanadský poradce Bruno Marcotte.
Trenér bývalých mistrů světa Duhamelové a Radforda a jeho sestra, choreografka, vybrali Severokorejcům i hudbu pro volnou jízdu. Takovou, kterou byste u páru z KLDR nečekali: instrumentální verzi písně The Day in Life od Beatles.
Marcotte je poprvé pozoroval na Asijských hrách 2017, kde paradoxně vedl pár z Jižní Koreje. Při loňském mistrovství světa ho severokorejská delegace oslovila, zda by u něj v Montrealu mohli Rjom a Kim v létě dva měsíce trénovat. Souhlasil.
„Nemluvili anglicky, neměli kreditní karty ani neuměli řídit auto,“ vypráví. „Sehnal jsem jim v Montrealu bydlení co nejblíž k hale a většinou je sám vyzvedával nebo jsem pro ně posílal Uber.“
Na oba bruslaře dohlížel i v Kanadě dvoučlenný doprovod z KLDR. Útlá, jen 151 centimetrů měřící Rjom se na trénincích stala doslova stínem exmistryně světa Duhamelové (která je Marcottovou manželkou), snažila se kopírovat každý její pohyb a obědvat či večeřet to samé jídlo co Kanaďanka.
Postupně pronikali oba bruslaři rovněž do základů angličtiny. Meagan Duhamelová je dokonce směla vzít do obchodního centra na nákupy.
„Říkali mi: Jsme sportovci, ne politici, tak na nás pohlížejte,“ vzpomíná Marcotte. „O životě v KLDR skoro vůbec nemluvili. Jen jsem se dozvěděl, že Rjom má ráda umění a Kim hru na kytaru a že severokorejský vůdce Kim Čong-un chová krasobruslení v oblibě.“
Nemluvte s reportéry!
Na čtvrtečním tréninku oba Severokorejci předvádějí unikátní zvedačky, ale také tu a tam padají. Přitom tlak se bude stupňovat. Jsou prvními krasobruslaři z KLDR v historii her. Navíc na půdě nepřítele.
„Přesto jsem přesvědčen, že jim bude fandit celá hala,“ říká Lee Song-jon, americký profesor koreanistiky.
Trénink končí, bruslaři procházejí novinářskou mixzónou do šaten. České duo se tu rozhovoří o svých zážitcích, dvojice z KLDR jde uličkou s pěti funkcionáři kolem sebe, chráněno zepředu i zezadu. Jihokorejští reportéři pokládají otázky, ale oni nezastavují, strnule hledí před sebe, neodpovídají. S reportéry nemají povoleno mluvit.
Dnes se páry z KLDR i Česka přesunou z Kangnungu do Pchjongčchangu. „Zahájení si přece nemůžeme nechat utéct,“ říká Dušková. „Vím, že bude zima. Ale nabalím na sebe sedm vrstev. Snad dopnu bundu.“
V OLYMPIJSKÉ VESNICI. Anna Dušková a Martin Bidař.
Rjom a Kim vejdou na Olympijský stadion v šiku s kolegy z jihu poloostrova, za společnou vlajkou obou Korejí. Tak bylo dohodnuto. Pro někoho gesto míru a naděje, pro jiné gesto přetvářky.
Potom se oheň rozhoří.
A od Jižanů je opět oddělí.
Dušková se přestala mračit, Bidař odboural tukEva Horklová, trenérka české sportovní dvojice Anna Dušková - Martin Bidař, nezapomene připomenout: „Teprve od 8. ledna měla Anička po listopadové operaci oficiálně povoleno zatěžovat nohu a trénovat. Předtím jezdila po ledu jen dopředu dozadu a když skočila před Vánoci jednoduchý axel, tak jsme se radovali." Z tohoto úhlu pohledu hledí Horklová na každý krok svých svěřenců na hrách v Pchjongčchangu. "My jsme hlavně rádi, že jsme tady. Našim cílem co nejhezčí krátký program, jak jsme momentálně schopni.“ Dušková bruslí s ortézou, na operované koleno dopadové nohy jsou stále opatrní. "Musíme zvažovat, kolik si toho může dovolit a kolik ne. Takže na trojité skoky jde Anička při tréninku až ve chvíli, kdy je důkladně připravená a rozhýbaná," vykládá Horklová. Do volných jízd postoupí z krátkého programu 16 z 22 párů. Horklová o sobě tvrdí, že je "pesimistickým realistou". Její mladičký pár loni skončil čtrnáctý na světě, jenže letos si vnáší do závodu i obrovské tréninkové manko Duškové. „Počítala jsem to shora zdola, ale moc to tady s tím postupem do volných nevidím," povídá trenérka. Anna Dušková přijíždí po dalším skokanském pokusu k hrazení, zdvihne obočí, vypoulí oči, zasměje se. ¨ „Já jsem jinak hodně ambiciózní,“ říká krasobruslařka. „Dřív, když jsem udělala sebemenší chybu, byla jsem na sebe vždycky naštvaná. Ale teď jsem ráda, pokud ten program dojedu a jsem v celku." Martin Bidař musel v listopadu a prosinci více než dva měsíce trénovat bez ní. "Poslední dobou šel do sebe a tuk na jeho těle se proměnil ve svaly," oceňuje Horklová. Snad i proto ukazuje Bidař nebývalou skokanskou jistotu. "Pani trenérka mě pochválila? Tak to je jen dobře," zaraduje se. Rovněž Dušková si libuje, že ji koleno po tréninku nebolí. "Získala jsem jistotu. Cítím, kdy který skok rozbalit.“ Příští středu to chtějí "rozbalit" i v krátkém programu.  |
