Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pátek 20. října 2017 Vendelín

Jak Brazilci (ne)přicházejí o olympijské iluze. O ty medailové

SMUTNÉ BRAZILKY V OLYMPIJSKÉM TURNAJI KONČÍ. Třetí zlato za sebou ve volejbalu nezískají, v pěti setech je vyřadily Číňanky. | foto: Reuters

18 2016
Rio de Janeiro (Od našeho zpravodaje) - Pořadatelé letošní olympiády jsou medailově „na suchu“ a domácí fanoušky to pořádně štve. Ale lze se tomu divit? Zatímco svět do sportu investuje roky, Brazilci začali teprve nedávno.

Fanoušci s národními symboly Brazílie se v hale Future Arena mohli ukřičet a upískat. Slavili i lomili rukama, bláznili jako na fotbale na Maracaná. Málo platné: domácí házenkáři podlehli ve čtvrtfinále dvojnásobným olympijským šampionům z Francie. Končí sice po krásné a statečné bitvě, ale končí.

Další z nadějí vyhasla. Tolikátá už! List Wall Street Journal dokonce v průběhu her uvedl, že kdyby vše zůstalo, stali by se Brazilci největšími sportovními lúzry mezi pořadateli všech letních olympiád, neboť tou dobou „ohrožovali“ i negativní rekordy Mexičanů (rok 1968) a Řeků (2004). Oba tyto národy podle propočtů deníku získaly pouze 1,7 % ze všech medailí.

Brazilci hudrují, že jim tahle gigantická akce ještě víc krabatí jejich už tak dost vrásčitá čela - vysokými náklady, dopravními omezeními, tím, že svět někdy možná až nespravedlivě s chutí ukazuje na místní chudobu, favely, kriminalitu.

Brazilští házenkáři děkují fanouškům po čtvrtfinálovém utkání s Francií. (17....

Brazilští házenkáři děkují fanouškům po čtvrtfinálovém utkání s Francií. Prohráli, skončí bez medaile.

Hlavními střelci v semifinálovém utkání s Hondurasem byli brazilští fotbalisté...

Brazilští fotbalisté stále hýčkají šanci na zlato. Už se probili do finále, dočkají se triumfu?

A že když už musí podstoupit tohle všechno, nedostanou ani možnost se pořádně zaradovat. „Dali jsme si agresivní, ale dosažitelný cíl: skončit v medailovém pořadí v první desítce. Nebudeme nic analyzovat předčasně,“ odrážel dotazy sportovní ředitel brazilských olympioniků Marcus Vinicius Freire. „Uvidíme po slavnostním zakončení. Uvidíme sport po sportu.“

Vzývaná trpělivost byla namístě. Po dlouho tak osamocené judistce Rafaele Silvaové oslavili zlato v pondělí tyčkař Da Silva a v úterý boxer Conceicao.

Ve středu před půlnocí se o nejcennější „placku“ rvaly domácí plážové volejbalistky Agatha a Barbara, duel proti Němkám Ludwigové a Walkenhorstové však nezvládly a prohrály 0:2 na sety.

Ve čtvrtek mohou Brazilce rozveselit volejbalisté Alison s Brunem Schmidtem.

Medaile začaly přibývat. Šance stále jsou, třeba i v tak milovaném fotbale, anebo ve volejbale šestkovém. Vždy mohou přijít i překvapení. Ale bude to stačit? Do desítky by Brazilci potřebovali aspoň pět dalších zlatých, spíš ještě o něco víc.

„Naši sportovci za sebou mají nejlepší přípravu vůbec,“ tvrdil Freire. Jenže jihoamerického obra zároveň přidušuje recese. Peníze nejsou, to je obecná pravda - a ani na sport ne. Rozhodně ne na velké rozhazování. Pro Brazílii bylo dosud rekordem 17 medailí z Londýna, což letos vypadá překonatelně. Armáda rozjíždí podporu zástupců menších sportů, jenže ti začínají daleko více vzadu než konkurence.

Posledních pět olympiád a medaile pro domácí

Peking 2008: Čína má 51 zlatých avládne v tom celému světu.

Vancouver 2010: 14 zlatých pro Kanadu = zase první místo.

Londýn 2012: britská euforie vynesla výpravě 65 medailí (3. místo).

Soči 2014: politický cíl splněn, Rusové byli s 13 triumfy nejlepší.

Rio 2016: Brazílie vyhlásila za cíl první desítku. A ještě v ní nebyla...

Nové přívodné finanční tepny navíc může zacpat další krize. „Investovali jsme do téhle olympiády, zatímco ostatní země investují po dlouhá desetiletí,“ uvedl šéf brazilských judistů Ney Wilson Ferreira. „Jestli se chceme držet konkurence, tohle nesmí skončit.“

Však i Freire přiznal, že zatímco brazilské výdaje se „začínají blížit adeptům na Top 10“, zmínění rivalové podobně sport podporují minimálně čtvrtstoletí. I proto do země před hrami v Riu přišlo 40 trenérů ze 17 zemí, aby pomáhali rozvoji.

Zároveň je tohle všechno vlastně návratem zpět k normálu. Peking, Vancouver, Londýn, Soči, to byly čtyři olympiády jako galakoncert domácích, zvlášť když zima vyšla na Kanaďany a Rusy.

Jenže nejde o nic samozřejmého. Příští olympiády - zimní v Jižní Koreji a letní v Japonsku - nabízejí oběma zemím nejspíše stejné cíle, jaké si letos přisvojili v Riu. Elitní desítka je realistická. Na stupně vítězů to asi nebude. Sport je přespříliš vyrovnaný, aby podpora vlastního národa a diváků náhle radikálně překopala pořádky, jakkoli obojí představuje ten nejlepší povolený doping. I Brazilci už to chápou.

Medaile nepřijdou jen tak. Než se vztekat nad těmi chybějícími, je lepší slavit ty, co skutečně přišly.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze