Ještě před vyhlášením dostala esemsku od stříbrného veslaře Ondřeje Synka. Medaile je těžká, připrav se na to, stálo v ní. "Už tonuju," smála se jedenatřicetiletá atletka dopoledne po londýnském triumfu.
Den po druhém triumfu pod pěti kruhy skočila do mediálního kolotoče, kromě rozhovorů s českými médii zavítala také do studia Eurosportu. K večeru se chystala na olympijský stadion, kde se před půl devátou opět potkala s německými soupeřkami Christinou Obergföllovou a Lindou Stahlovou.
Na vyhlášení je doprovodila hosteska ze Slovenska. "Vedla mě do čekací místnosti, kde pak aspoň nezněla jenom němčina. Bylo to milé. Takové osobnější," potěšilo Špotákovou.
Medaile přinesli oštěpařkám muži, na londýnských hrách totiž v roli hostesek nefungují pouze ženy. Celou hymnu odzpívala Špotáková na stupních s úsměvem, v hledišti jí kulisu dotvořilo několik českých vlajek.
"Budu se o ni muset starat, abych ji někde neztratila," řekla o medaili. S přítelem Lukášem plánují nové bydlení, navrženou má i místnost na trofeje a medaile.
