Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 19. října 2017 Michaela

V šestatřiceti pojede poprvé na hry. Krásný vrchol, říká Prokopcov

Česká jednička Dmitrij Prokopcov | foto: ČAST / František Zálewský

8 2016
Velmi dlouhou cestu musel ujít šestatřicetiletý rodák z Kyjeva Dmitrij Prokopcov, než se mu splnil kousek velkého snu. Snu o účasti na olympijských hrách. Český reprezentant se na poslední chvíli kvalifikoval na srpnový turnaj v Rio de Janeiru, kde bude společně s Lubomírem Jančaříkem startovat ve dvouhře mužů.

Na dny, kdy čekal na zveřejnění definitivního seznamu účastníků turnaje v Riu, nyní vzpomíná s úsměvem. Přiznává však, že to bylo hodně náročné. „Šance byla obrovská. Byli jsme jen o pár bodů v redukovaném olympijském žebříčku pod čarou a věděli jsme, že na turnaji je ještě několik volných míst. Nešlo na to nemyslet, stále jsme koukali na oficiální stránky světové asociace. Hrál jsem ligové utkání ve Francii, ale myšlenkami jsem byl úplně někde jinde. Přemýšlel jsem o tom, jestli to vyjde,“ přiznává hráč francouzského GV Hennebont.

Podobně jako v případě Lubomíra Jančaříka a Hany Matelové to nakonec vyšlo. Trojice českých hráčů se společně s Ivetou Vacenovskou, která se na hry kvalifikovala přímo z květnového žebříčku, v Riu představí. Nejzkušenější hráč z tohoto kvarteta tuší, že to byla možná jeho poslední šance.

„Je mi už šestatřicet, těžko říct, jak na tom budu za čtyři roky. Možná to ještě jednou vyjde, možná už ne,“ vysvětluje bronzový medailista ze soutěže družstev na ME 2010 v Ostravě.

Za svoji vytrvalost a oddanost sportu by si už nyní zasloužil metál. V osmnácti odešel z rodné Ukrajiny, od roku 1998 hrál v Nové huti Ostrava a v roce 2002 požádal o české občanství. Dlouhých šest let nemohl startovat na žádné mezinárodní akci.

„Nelituji toho. Bylo to správné rozhodnutí a vždy jsem si vážil toho, že jsem v České republice dostal novou šanci. Těch šest let byla pochopitelně dlouhá doba a ztráta v profesním životě, vše jsem si ale vynahradil. Stoupal jsem na světovém žebříčku, hrál na evropských a světových šampionátech a vybojoval s družstvem i tu bronzovou medaili. Kvalifikace na olympiádu je krásným vrcholem.“

Trojnásobného mistra republiky ve dvouhře jen trochu mrzí, že se mu v letošním roce příliš nedaří a dokonce přišel v žebříčku o pozici české jedničky. „Minulé sezony byly lepší. Prohrál jsem letos v lize několik zápasů těsně 2:3, přestal jsem si asi trochu věřit, a to se projevilo i na výkonech v reprezentaci. Světový šampionát, turnaje ITTF Pro Tour, nikde jsem nedokázal najít správný rytmus. Vyhrál jsem jen několik zápasů. Věřím však, že jsem ještě neřekl poslední slovo a třeba právě na olympiádě se mi bude dařit.“

Přípravu do Ria pochopitelně konzultuje s reprezentačním trenérem Jindřichem Panským, nic speciálního však nechystá. Ani červnové turnaje v Asii, jako má v plánu Iveta Vacenovská. „Potřebuji si v první řadě pořádně odpočinout. Po turnaji v Záhřebu plánuji dvou až třítýdenní dovolenou, pak nějaké soustředění, a to musí stačit. Nemyslím, že mi budou chybět zápasové zkušenosti, je to všechno jen o hlavě. Soustředím se především na psychickou přípravu.“

A na co se, kromě samotného turnaje pod pěti kruhy, na olympiádě těší nejvíc? „Byl jsem na loňských evropských hrách v Baku a moc se mi líbila celková atmosféra. V Riu to bude ještě lepší. A pokud se mi podaří alespoň na chvilku podívat na atletiku, popřípadě na můj oblíbený basketbal, budu moc rád,“ dodává olympionik Prokopcov.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze