Přesto o žádném povzbuzení před svým hlavním závodem nechtěla 28letá lyžařka mluvit. "Tohle byla kombinace, slalom bude za dva týdny," namítla a připomněla, že složení startovní listiny bude úplně jiné.
"Musíme se dívat na to, kolik tady bylo slalomářek," připomněla. Pro medaili udělám všechno, ale nemůžu říct, jestli si na ni troufám."
Před odletem do Soči Strachová plánovala, že po svém prvním vrcholu - superkombinaci - sbalí kufry a vyrazí trénovat do Rakouska. Měla obavy z přeplněných sjezdovek a počasí, co se mělo v Rusku kazit.
Teď to však vypadá na změnu plánů. "Zatím nevíme, ale chceme tady zůstat," prozradila Strachová. "Tréninkové podmínky jsou tady dobré a v Rakousku navíc není dobrá předpověď. Má tam sněžit."
V případě, že lyžařka se svým týmem zůstane na Kavkaze, mohla by v sobotu nastoupit do obřího slalomu. "Ale musíme nejdřív vyřešit organizační věci."
Co Strachovou potěšilo možná ze všeho nejvíc, byla vůbec samotná přítomnost na jejích třetích olympijských hrách. "Je to krásné a samozřejmě to není zapomenuté," říkala o těžké životní kapitole. Před necelými dvěma lety totiž prodělala operaci mozku a tehdy nebylo zřejmé, že se ještě někdy na svahy vrátí.
V Soči na něm stála, navíc jako devátá nejlepší žena superkombinace.
"Tohle je velká součást mé kariéry. Je úžasné, že tady můžu být a že můžu být devátá," tvrdila. "Ale když se na to podívám z druhé, sportovní strany, samozřejmě chci bojovat o medaili. Toto ale byla kombinace a to bych musela být ve sjezdu úplně někde jinde. Chtělo by to ztrátu tak 2,5 vteřiny."
