Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Sobota 21. října 2017 Brigita

Stříbrný Roman a frajer Tomáš

28 2000
S y d n e y - (Od poněkud zvláštního zpravodaje iDNES) Tu dnešní desetibojařskou stříbrnou olympijskou medaili Romanu Šebrlemu samozřejmě přeju. U mě to však vyhrál i Tomáš Dvořák. Po zpackaném včerejšku musel tušit, že už tu velkou ztrátu jen těžko dožene, zraněné břicho a koleno na něm bylo vidět při každém pokusu a kdyby se rozhodl nehazardovat se svým světovým jménem a ze soutěže odstoupit, asi by to většina soudných lidí pochopila. Ale Tomáš to nevzdal.

I když se probudil rozlámaný a do vytrvalého deště, protrápil se nakonec celým dnem statečně až do konce.

Kvůli sobě, kvůli Romanovi, trenéru Váňovi i Honzovi Železnému, který ho nejvíce držel nad vodou.

A taky kvůli nám.

Po poslední patnáctistovce se objal s tréninkovýkm parťákem Šebrlem a upřímně mu gratuloval, že konečně vystoupil z jeho stínu.

Při následném setkání s médii se ani nesnažil skrývat velké zklamání z šestého místa.

Ale taky se nevymlouval.

Zranění nebyla příjemná, ale kdybych měl formu, tak bych je překonal a vyhrál.

Jenže forma vypadá jinak....

To, že umí vyhrávat, dokazoval Tomáš během posledních sezón prakticky permanentně.

Že umí i prohrát, dokázal právě dnes.

A v době, kdy odvěká podstata sportu prohrává na body s byznysem, je to pro nás, nevrcholové sportovní srdcaře, moc povzbudivá prohra.

Už nemusím dokázat to, co hokejisti v Naganu nebo fotbalisti na anglickém Euru.

Frajeřina je dokázat to, co Dvořák v Sydney 2000.

Ale už raději nevážněji.
Jak dnešek příjemně skončil večer na atletice, tak začal i ráno u vody.
Mezinárodní jury nakonec omilostnila Martina Doktora a původce celého problému, český emigrant a dnes šéftrenér německých kanoistů Capoušek byl rád, že v tu chvíli není zpátky na vojně.

Jeho mazákem byl totiž pantáta Doktor!

Zajeli jsme si se Stádem pro vyjádření uklidněné rodiny s českotelevizáky přímo k nim domů, což jsem velmi uvítal, neboť při dobíhání autobusu jsem se chvíli předtím  při přeskakování plotu sedřel do krve a Doktora jsme opravdu potřeboval.

Když pak Martin do kamery vysvětloval, jak to přesně bylo s tím nepříliš velkým odstupem od Dittmerovy lodi, došli jsme k závěru, že v tom případě by správně měli diskvalifikovat i další českou loď.

Náš dvojkajak Procházka - Břečka totiž  v ranním semifinále nedodržel stanovený pětimetrový odstup hned od sedmi lodí najednou!

Na beznadějně posledním místě zaostávali za ostatními minimálně o deset.

Ještě před večerní desetibojařskou medailovou slávou se mi povedlo zaskočit i na ženskou házenou. Zase jsem měl kliku a chytil čtvrtfinálové prodloužení Francouzek a Dánek.

Nakonec vyhrály Skandinávky, když to v závěru vzala na sebe moje dávná favoritka Camila Andersen, která má fakticky ránu.

Zvažoval jsme po utkání, že bych jí s pár spoluhráčkami někam večer vytáhl, ale zůstaly bohužel věrné své národní povaze.

Byly zaDány.

Takže jsme jako tradičně končili zase atletikou.

A tam jsme taky přišli na to, jak se asi bude jmenovat případný synáček našeho úspěšného překážkáře.

Přece PIDIMUŽÍK.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze