"Ale i kdyby přijela dvacátá, stejně je naše," dodala pak vzdorně žena, která doprovází Kateřinu Neumannovou po světových závodech po třináct let její kariéry. Okolo krku šálu, pod kabátem zvonec.
Ze Zadova se vypravilo 27 lidí v šesti autech. "Přijeli jsme v pět ráno, bydlíme někde u Turína," vyprávěla Marie Žaludová. "Pár dní tu vydržíme, máme lístky i na hokej s Němci."
Stejnou kombinaci zvolila i parta z podbeskydského Frýdlantu. "My tady máme jenom sjezdařky, ale to nevadí, fandíme stejně," smála se Petra Bujoková.
Neumannová své lidi viděla už na startu a zamávala jim. Při průjezdech stadionem jí jejich hlasivky pomáhaly roztáčet motor do vyšších otáček.
Stříbrná porážka však přinesla zklamání. "Jednou jsem se s Estonci málem porvala," říká paní Leona.
"Já je nemusím. Všechny ty z toho východu, nezlobte se na mě. Celej rok nejsou vidět a pak přijedou a vypadají jako kobyly. Vzpomeňte si na Lazutinovou."
Mezi fanoušky na hlavní tribuně zářil prezident Václav Klaus. "Kačenko, móóóc gratulujeme, móóóc gratulujeme," řekl a políbil ji na obě tváře. "Že jste trošičku smutnější? Ale my všichni jsme nadšení."
A pak prohlížel medaili. "Takováhle těžká? Bezvadný to bylo, naprosto úžasný závod. Nikdo to nechtěl táhnout, že jo."
A kdy se dočká Neumannové armáda zlaté radosti? "Na třicítce. To už ale budeme doma v hospodě U Horejšů. Přivezte nám ji."
Fanoušci české lyžařky Kateřiny Neumannové v olympijském areálu v Pragelatu. |