Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Neděle 22. října 2017 Sabina

Svoboda si možná vezme dres

9 2006
Los Angeles, Praha - Zlatým gólem vystřelil v Naganu pro český tým první olympijský triumf. O čtyři roky později mohl být kapitánem dalšího výběru. Jenže to už kvůli následkům otřesu mozku seděl v Salt Lake City v hledišti. Petr Svoboda. Bývalý hokejový obránce. Dnes agent sídlící v Los Angeles. V téhle práci si našel stejnou vášeň, jakou pro něj býval hokej.

"Ale to slovo nemám rád. Snažím se být něco jako mentor hráčů. Pomoct jim, aby se jim splnilo to, co chtějí," říká muž, který den před startem turínského turnaje oslaví čtyřicáté narozeniny.

Ani letos nebude na hrách chybět. I když znovu bude na tribuně.

V jaké roli budete v Turíně? Pracovně, nebo jako fanoušek?
Spíš jako fanoušek. Jedeme s kamarády na lyže a podívat se na čtyři pět zápasů. Na menší dovolenou.

Zajdete do hlediště v českém dresu?
To nevím. Ale možná jo.

Jaký jste fanoušek?
Hodně klidný. Už jsem se s hokejem rozčiloval třicet let.

Počkejte, ani zápas reprezentace vás nenadzvedne?
To uvidíme. Teď už se na to prostě dívám z jiného hlediska. A doufám, že se to klukům povede.

Tak jako vám v Naganu. Vybaví se vám občas naganské finále a to, jak jste pobláznili zemi?
Abych pravdu řekl, moc ne. Držím si vzpomínky s klukama, co tam byli, a hlavně s Ivanem Hlinkou. Ale ten vždycky říkal, že by se člověk neměl z ničeho zbláznit.

Proto raději moc nevzpomínáte? I před třemi lety bylo těžké z vás dostat nějaké příběhy z Nagana.
To, co se odehrálo, je hezké. Nebudu říkat, že to nebyly jedny z nejhezčích sportovních vzpomínek, které jsem prožil. To stoprocentně ano. Ale život jde dál. Musíme dělat věci, které nás baví, a dělat je dobře.

Medaili máte pořád v trezoru?
Myslím, že jo. Manželka to měla na starosti, takže je v pořádku.

Není úplně lehké vás zastihnout. Jak vypadá váš pracovní den?
Nevěnuju se jen agentuře. Občas je to dost obtížné. Jenže je lepší být zaměstnaný.

Pro hráče chcete být mentorem. Jakou nejcennější radu jste dostal vy?
Těch bylo hodně. Ale Larry Robinson (bývalý obránce Montrealu, kde Svoboda hrál), když mě kolikrát viděl, jak jsem nadšený, říkal, že by člověk měl zůstat na zemi. Ať se mu cokoli povede nebo nepovede. Že když se chce dostat na špičku svého oboru, musí proto každý den udělat první poslední. A pomaloučku. Snažit se někam dostat okamžitě, to nikdy nefunguje.

Vaše agentura se stará asi o pětačtyřicet hráčů. To už je slušný počet.
Je to i s klukama, které máme v Česku. Za těmi se dostanu jednou dvakrát do roka. Ty, kteří jsou na téhle straně oceánu, vidím často.

Na hokej chodíte v Los Angeles?
Ano. Taky v Anaheimu a jezdím i po cestách.

A jak se vám dívá na novou NHL?
Je to trochu jiný hokej, pomáhá menším a rychlejším hráčům. Ale mně se moc nelíbí. Připadá mi to trochu jako košíková. Člověk vidí samé přesilovky, a ne hru, která by ukazovala, co hokej je. Předtím měl tvrdé nasazení.

Vzpomenou si občas lidé na hokeji, že jste olympijský vítěz?
Určitě. Ale předtím jsem tu odehrál přes tisíc zápasů. Jsou to vzpomínky na všechno dohromady. Po čase už nelze spoléhat na to, co bylo.

Ani hokej prý už nehrajete.
Vůbec. Sportuju, hraju tenis. Hokej mi chybí. Ale žiju v Los Angeles, takže tady ho moc lidí nehraje. Najít tu k tomu prostor je skoro nemožné.

Takže se lepšíte v tenise?
Jojo, snažím se. Dělám k tomu další věci, abych nepřibíral. Tenis jsem hrával v létě, když jsem byl mladší, takže si zahraju dobře.

Porážíte dcery, které obě hrají?
Ta starší je v Bostonu na sedm měsíců na univerzitě, takže ta mě teď porazí. Ale ještě to jde.

Když jste spolukomentoval semifinále Světového poháru Česka s Kanadou, chtěl jste se vsadit, kdo dá gól v prodloužení. Na koho byste si vsadil jako na olympijského vítěze?
Kanada bude hodně dobrá. Naši mají opravdu velkou šanci. Všichni teď hrají velice dobře. A chytrost českého hokeje spojená se silou, to je velká zbraň.

A brankáři? Překvapilo vás, v jaké formě se vrátil Dominik Hašek?
Je to jeden z nejlepších gólmanů, který kdy oblékl výstroj. Chytá výborně. Ale Tomáš Vokoun taky. Bude to zajímavé. Dominik má tu výhodu, že Ottawa má neuvěřitelné mužstvo.

Zvolit jedničku, to bude těžké.
Podle toho, co se odehrálo v Naganu, a zkušenostmi je Dominik o něco napřed. Ovšem jednoduché to nebude.

Může se podle vás zopakovat Nagano? I tím, jak fungovala parta?
Hodně oceňuju, co udělal Ivan Hlinka. Měl neuvěřitelné schopnosti dát lidi dohromady. Doufám, že se to Lojzovi Hadamczikovi povede zrovna tak.

ZLATÝ STŘELEC. V Naganu vystřelil Petr Svoboda Česku zlato. Do Turína vyrazí jen jako turista.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze