Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Neděle 22. října 2017 Sabina

Tenhle bonbon budeme dlouho jíst, říká otec úspěšné střelkyně Petr Kůrka

Na snímek s Kateřinou Emmons čekal fotoreportér MF DNES Michal Sváček na olympijských hrách v Pekingu zhruba hodinu. - Kateřina Emmons na olympjiské střelnici, kde vybojovala stříbro v závodu ze sportovní malorážky. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

14 2008
Peking (Od zvláštního zpravodaje iDNES.cz) - O tom, že jeho dcera Kateřina Emmons získala v Pekingu druhou olympijskou medaili, v prvním okamžiku Petr Kůrka ani nevěděl. "Myslel jsem, že je čtvrtá," přiznal se smíchem po závodě.

"Já jsem to zjistil asi až po deseti vteřinách po poslední střele," vysvětloval novinářům po skončení závodu, zatímco jeho dcera a svěřenkyně Kateřina Emmons se trápila na dopingové kontrole.

"Myslel jsem, že byla čtvrtá, až pak jsem viděl, že jsem se přepočítal," šťastně se smál. "Nejprve jsem tomu nevěřil, myslel jsem, že tam mají chybu. Kateřina na tom byla podobně, musel jsem jí ukázat, ať se podívá nahoru."

Finále bylo fantastickou podívanou. Každou střelou, každou desetinkou se měnilo pořadí. Diváci vytvořili v hledišti pravý fotbalový kotel. V něm se české střelkyni dařilo. Po šestém místě z kvalifikace se vyšvihla na druhou příčku.

"Střílela výborně, ale to ostatní holky také," chválil účastnice velkolepého představení Kůrka. "Myslím, že to stříbro je docela překvapení. Katky tajným snem bylo dostat se do finále. Výkon potřebný na postup do něj - 585 bodů - je ale hodně vysoká laťka. Takže jak se dostala do finále, překročila můj tajný sen. Ta medaile je na tom výkonu takový bonbon, který budeme dlouho jíst."

Bonbonek o to sladší, že v kvalifikaci nevypadala Kateřina v optimální pohodě. Jednotlivé části střelby protahovala, dostávala se do časového presu. "Nejdřív jsem jí chtěl za to vynadat," souhlasil Kůrka. "Pořád jsem si říkal: Ona nezačíná střílet vestoje a už je dávno přes hodinu pryč, to snad není možný. Ona tuto chybu občas dělá, ale teď budu zticha," usmíval se. Nervy mu vynahradil cenný kov.

Ale přiznává, že to byly okamžiky, kdy mu bylo nejhůř. "Když vidíte, že máte padesát pět minut do konce závodu a ona nezačala střílet stojku, tak jsem si říkal, že to je... Pak jsem chvilku pobíhal po ochoze, ale nakonec jsem si šel za ní v klidu sednout a čekal jsem, jak to dopadne," líčil okamžiky své momentální rezignace.

Důvody nepohody Kateřiny jsou nasnadě. "Jak se dalo očekávat, byla ještě vyčerpaná po vzduchovce. Něco podobného se jí stalo už v Aténách, ale tam nebyla tak zkušená. Tady to zvládla," pochválil hrdý otec dceru.

"Ona chce všechno vést k dokonalosti a to ji někdy strašně zdržuje. Zase na druhou stranu, jak měla málo času na tu střelbu vkleče, nepřemýšlela o ničem, soustředila se jenom na střelbu a na věci, které má naučené. A to jí prospělo."

Podle bývalého vynikajícího střelce má Kateřina pro střelbu dobré předpoklady. "Katka má vrozenou stabilitu a je naprosto excelentní při střelbě vestoje." Navíc je psychicky odolná. Ve finále se dlouho připravovala na střelu, s jedinou výjimkou vždy střílela až poslední. Často do hluku jásajících čínských fandů.

"Katka je zvyklá na podobné podmínky z bundesligy," vysvětluje Kůrka s tím, že povyk diváků mu nevadil. "Ono se asi nedá zařídit, aby když domácí střelkyně trefí 10,8, všichni lidi v hale byli zticha. To by asi nebylo v žádném státě, v některých státech by to bylo ještě horší. Takže ta zkušenost z německé ligy, kde ten hluk bývá velký, se hodila."

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze