„Areál není nejkrásnější, ale díky tomu, že tam máme publikum plné Čechů, je to krásné. Hraje se nám tu dobře,“ řekla Strýcová.
Jistě, není neobvyklé, že čeští reprezentanti vyrážejí na olympiádě na zápasy svých krajanů. Početný zástup fanoušků v českých barvách se objevil i na kanálu vodních slalomářů, řada jich vyrazila také na zlaté tažení judisty Krpálka. Jejich bohatá přítomnost na tenisových zápasech se však stala koloritem uplynulých dnů - a zároveň silou, která táhla Češky k úspěchům.
Stačí vzpomenout na čtvrtfinále Strýcové se Šafářovou proti Italkám Erraniové a Vinciové. Zkušené soupeřky rychle vedly a za stavu 6:4 a 3:0 byly blízko vítězství.
„Ale publikum nás úžasně vytáhlo,“ přiblížila Šafářová. Kurt číslo 8, obsypaný českými fanoušky, vybuchl nadšením po každé úspěšné české výměně. Zápas sledovali cyklista König, šermíř Beran, tyčkař Balner, oštěpařka Špotáková... A v publiku byli slyšet. „Jejich podpora nám dodala sílu, kterou jsme potřebovaly,“ vykládala Šafářová poté, co zápas z takřka beznadějné situace dotáhly se Strýcovou k vítězství.
Nejen ony už přečkaly řadu krizových momentů. Kvitová nevyužila v osmifinále s Makarovovou tři mečboly, Hlaváčková s Hradeckou naopak musely tři odvracet. Všechny si pochvalovaly, jak je v klíčových chvílích podpora krajanů podržela.
„Vědí, jak těžké je zvládnout tlak. A nehodnotí nás jako obyčejný divák, který nemá se sportem moc společného a je hodně kritický. Víme, že se na to dívají i těma sportovníma očima,“ řekla Hlaváčková.
A Kvitová přidala: „To jsem nezažila. Lidé z různých sportů mi jdou fandit... Vnímám tu podporu, jako když Česko hraje hokej.“
Pro sportovce jde navíc o vítané rozptýlení při čekání na jejich závody. „Šla jsem hned po příletu a byl to hezky naplněný den,“ říkala překážkářka Zuzana Hejnová. „Tenis jsem párkrát zkoušela a moc mi to nejde. Ale baví mě se na něj dívat.“
I jí byli Češi vděční za to, kam až své tažení v Riu dotáhli.
