„Ráno se stalo něco, co jsem si nedokázala představit ani v tom nejhorším snu. A především si to nedovedu nijak vysvětlit,“ vylíčila pětadvacetiletá atletka Škody na svém Instagramu pár hodin po závodě, ve kterém při své premiéře na olympijských hrách obsadila 58. místo.
Po probuzení se necítila vůbec v pořádku, napsala proto doktorovi Petru Sikorovi, že bude potřebovat jeho pomoc. Poté vyšla z pokoje a... „Pak si jen pamatuji, jak jsem se probudila na lékařském pokoji s boulí na čele a šílenou klepavkou,“ psala Hrochová.
Na vině byl zřejmě nedostatek cukru v těle české reprezentantky, která si nominaci do Tokia vybojovala ve svém vůbec prvním absolvovaném maratonu v životě.
„Dvacet minut před odjezdem posledního autobusu na start jsem nevěřila, že se budu vůbec schopná dostat do autobusu, natož na start,“ svěřila se. Ale vzdát účast v maratonu, který má být její dosud největší akcí v kariéře?! To ne. Sebrala všechny síly, oklepala se, vyběhla na trať. A závod dokončila v čase 2:42:45, což ji zařadilo na konec šesté desítky pořadí. „Nerozumím, nechápu že se to stane v den olympijského závodu, na který se připravuji několik měsíců. Takže jsem opravdu ráda, že jsem závod doběhla. Výsledek jsem si ořvala, to zase jo,“ uvedla.
Věřila si totiž na daleko lepší výkon. „Měla jsem natrénováno troufnu si říct dobře, asi nejlépe, co jsem kdy měla. Věděla jsem, že se nepoběží na osobáky, přesto jsem si čas i umístění představovala jinde,“ mínila svěřenkyně plzeňského kouče Vladimíra Bartůňka. Ten byl s Hrochovou v kontaktu na dálku. „Dostal mě v 25 letech na olympiádu v maratonu, přesvědčil mě k tomu a ještě připravil za půl roku,“ ocenila jeho svěřenkyně.