Ale pak dráhový cyklista Tomáš Bábek, který byl na poloostrově Izu v průběhu dvouletého japonského angažmá doma, začne vyprávět o jiných věcech.
O dusivém vedru znásobeném vlhkostí: „Slunce v létě začíná pražit ve čtyři ráno.“ O nezvaných návštěvnících: „Stonožky jsou jedovaté, ale nedělají takový kravál. To cikády jsou strašně hlučné.“
Samuraj na kole. Bábek poznal bitvy loktů, zemětřesení i syrového koně |
A hlavně o síle živlů: „V Izu očekávají v průběhu příštích let opravdu masivní zemětřesení a tsunami.“
To je olympiáda ve zkratce.
Stadiony v Japonsku stojí, přípravám se daří, kulisy budou exotické i vyspělé zároveň. Žádné černé zprávy na téma zpoždění a dluhy, jak tomu bývalo v posledních letech. Místo nich přicházejí soupisy splněných položek.
Jenže i tak se bude hodit položit obětiny v šintoistických chrámech. Letní hry v Tokiu 2020 budou extrémně závislé na vůli či nevůli přírody.
Jak pomáhá chladicí vesta
V obecné rovině tohle samozřejmě platí vždycky, ale změnu myšlenkového klimatu vystihuje šéf Českého olympijského výboru Jiří Kejval: „Vždycky všichni čekají nějakou katastrofu. Už jsme si zvykli, že řešíme, jestli nepřijde virus zika nebo teroristické útoky.“
Infikovaní komáři strašili v Riu 2016, vraždící fanatici v Soči 2014 a Londýně 2012. V jihokorejském Pchjongčchangu loni vzbuzovala nervozitu blízká hranice s KLDR, na níž stepovali vojáci a vyčkávali, zda Kimův režim zůstane klidný.
Tohle Tokiu nehrozí. Snad ne.
„I ten, kdo bude dělat dobrovolníka nebo řidiče, by měl jet na zlatou medaili.“ Jiří Kejval, předseda ČOV |
V obrovské aglomeraci se 40 miliony lidí pochopitelně nebudou hlučet cikády jako na Izu, místě cyklistických závodů.
Zato ukrutná vedra se v megalopoli snáší o dost hůř. A Japonsko zažilo loni tak příšerné léto se čtyřicetistupňovými pařáky, že maratonci raději vyběhnou na trať už v šest ráno a diváci budou fasovat pokrývky hlavy.
Dále se pořadatelé zaměřují na hrozby tajfunů a přívalových dešťů, v souladu s technologickou zdatností země kvůli tomu zdokonaluje předpovědní modely.
I Češi dělají, co mohou.
„Občas jsme měli v rukou tolik látek, že to připomíná situaci, kdy si jdete koupit parfém, čicháte si k pátému papírku se vzorkem - a už nevíte, co bylo na začátku,“ usmívá se šéf olympijské mise Martin Doktor. „U kolekce oblečení pořád zkoušíme, sbíráme podněty od sportovců. Ondra Synek zodpovědně chodí v tričku i do sauny, aby ho otestoval. A boty musí být pohodlné. Je důležité, aby se v nich sportovci cítili dobře, jako v bačkůrkách.“
Novinářům při předolympijské prezentaci poslal kolovat také chladicí vesty. Šikovná věc, jen půllitr vody postačí k tomu, aby tělo tolik netrpělo.
„Doopravdy to funguje, ve velkém vedru to sportovci velice využijí. Chladit se těsně před závodem je nesmysl, ale v průběhu dne je to znát,“ říká Doktor. Brzy si ji vyzkouší třeba sportovní lezec Adam Ondra, který do Japonska vyrazí na světový šampionát.
Fukušima vítá olympiádu
Oblečení a obuv mají přispět k co největšímu komfortu v běžných situacích. Česká strategie je v tomto ohledu perfekcionalistická.
„Každý jednotlivý člen, který do Tokia pojede, musí odevzdat úplné maximum, aby měli sportovci optimální podmínky. I ten, kdo bude dělat dobrovolníka nebo řidiče, by měl jet na zlatou medaili,“ říká Kejval. „Při dnešní konkurenci rozhoduje i dobrý den - a ten záleží na nejrůznějších faktorech.“
Extrémy přírodní, to už je jiná.
Hry v Tokiu 2020Čísla a zajímavosti
|
„Musím říct, že jsem se bál víc než při silných turbulencích v letadle,“ vybavuje si stále cyklista Bábek, jaké bylo jeho první japonské zemětřesení, k čemuž Kejval může doplnit jediné. To, co si přejí úplně všichni: „Určitě čekáme vedro, na to se připravujeme intenzivně. Víme, že v Japonsku není výjimkou zemětřesení, takže doufáme, že nás nic nepotká.“
Olympiáda ostatně připomene také jednu z nejdramatičtějších situací 21. století, když v roce 2011 kombinace zemětřesení a tsunami poškodila jadernou elektrárnu Fukušima. Stejnojmenné hlavní město provincie Fukušima bude za rok hostit turnaj v baseballu a v softbalu, v nejhůře poškozené prefektuře Sendai přivítají fotbalové mače. Jde o symbolickou ukázku toho, že Japonsko umí do míst, kde se živly krutě vyřádily, zase vrátit život.
Země je připravena dlouhodobě, tamní budovy by měly vydržet při otřesech o síle až osmi stupňů Richterovy škály. Své zkušenosti hodlá Japonsko využít na maximum - aby byla olympiáda přesně taková, jakou si ji vysnilo.
Přesto se přízeň božstev bude hodit.
