O tom, že bude závodit v Japonsku, Bábek dlouho snil.
Nikde není z keirinu taková show. Strhující, nenapodobitelná.
Japonci na mě sázeli celou svoji výplatu, vzpomíná Bábek |
Na cyklisty se v zemi vycházejícího slunce sází podobně jako na dostihové koně, pobláznění fanoušci klidně risknou celou výplatu na výhru svého favorita. Závody provází vyhrocená atmosféra, i mezi samotnými jezdci.
„Keirin je tam vyloženě bojový sport. Japonci jsou jako samurajové. Blokují vás na trati, jdou po vás. Před startem dělají bojové pokřiky, sypou kolem sebe sůl, mají na sobě ohromné chrániče, snaží se vás zastrašit,“ líčí Bábek.
Úmornou, leč skvěle placenou dřinu na železných kolech s ocelovými ráfky před pár měsíci vyměnil za reprezentační dres a modernější technologie.
Pravidla proti selskému rozumu
Z Japonska se vrátil s předstihem, aby se zapojil do olympijské kvalifikace. Touží se dostat na sportovní svátek a vrátit se z něj s medailí na krku. Povzbuzením pro něj je nedávné páté místo ze Světového poháru v Kanadě.
„Peníze nejsou všechno, i to mě naučily dva roky v Japonsku. Navíc v budoucnu třeba ještě další příležitosti přijdou. Já jsem patriot a hrozně rád reprezentuju,“ tvrdí jedenatřicetiletý dráhař.
Bábek, král české cyklistiky 2017: Cílem je teď medaile z olympiády |
Po mnohém se mu určitě stýskat nebude. V Japonsku narážel na značné kulturní rozdíly i na přísný režim keirinových závodníků. „Ta kultura je pro našince až nepochopitelná. Je poznat, že se Japonci vyvíjeli stovky let uzavřeni od okolního světa.“
Bábek vypichuje především sešněrovanost společnosti pravidly. „Ta jsou nadřazena nad logické uvažování i selský rozum.“
Tvrdé regule má i japonský keirin. „Zavřou vás na čtyři dny, seberou vám mobily, komunikační zařízení. Vjedete za brány areálu, ta se za vámi zavře a vy si tam připadáte jako ve vězení. Jen spíte, jíte, závodíte,“ popisuje.
Své zkušenosti Bábek, mistr Evropy v keirinu z roku 2016, nesdílí pouze s novináři. Začátkem listopadu o nich mluvil také s ostatními potenciálními olympioniky na setkání v Karlových Varech.
„Dokonce jsem byl přizván na pódium během galavečera, abych na to téma něco řekl,“ líčí s pobaveným úsměvem. Každý postřeh je pro všechny sportovce, kteří chtějí za dva roky soutěžit pod pěti kruhy, cenný.
Proč? Olympiáda se koná právě v Japonsku, pořadatelským městem je Tokio.
S ostrými lokty
Bábek má co předat. Ostatním vyprávěl třeba o nevídané ohleduplnosti Asiatů. Leccos ví také o tom, jaké bývá v Tokiu během léta vedro a vlhko a jaké to je zažít zemětřesení.
Díky znalosti povětrnostních podmínek Bábek přispěl k vývoji olympijské kolekce, mimo jiné ji o jeden kus oděvu obohatil. „Je to takové typické japonské domácí oblečení, hodně pohodlné. Víc prozradit nemůžu,“ neprozrazuje detaily.
Opakované návštěvy Japonska by se měly vyplatit i jemu samotnému. Seznámil se s olympijskou dráhou, která je díky vyššímu sklonu klopení a krátkým zatáčkám hodně specifická. Tamní tvrdé závodění ho psychicky zocelilo, okoukal i praktickou věc - naučil se rozdávat lokty.
„Loktování teď používám na mezinárodní scéně,“ přiznává. Na té je keirin zcela odlišnou záležitostí. Nejen kvůli tomu, že využívá novějších materiálů, do detailu řeší aerodynamiku. Je také elegantní, až harmonickou podívanou. „Gentlemanský sport,“ vystihuje to Bábek.
Má v něm smělé cíle. V březnu by v Polsku rád dobyl titul mistra světa. „Ten mi ve sbírce ještě chybí, rád bych ji zkompletoval,“ přiznává. A pak? Pak už bude jeho srdce hořet hlavně pro olympiádu.
