Jaké jsou vaše bezprostřední pocity po závodě?
Sice jsem splnila svůj cíl skončit do šestého místa, ale přiznávám, že tam teď je i trocha zklamání. Možná kdybych jela poslední, byla bych na bedně.
Dá se říci, že vás rozhodčí na výsledné známce obrali?
Nevím, ale pokud jsem za horní skok dostala známku 1,1, přijde mi to dost málo. Ukazuje se, že je vzhledem ke způsobu rozhodování rozhodčích důležité být v kvalifikaci nejlépe do šestého místa.
Nepociťuje někdy beznaděj, když vaší snahu kazí rozhodčí?
Sama jsem si ten sport vybrala a mám ho ráda. Rozhodčí mě nerozhoděj. I když... V takovém závodě trošičku jo.
Takže ztráta motivace v dalších letech nehrozí?
Kdepak. Určitě se budu snažit dál vyskákat minimálně tohle salto "D spin X", nebo zařadím skok úplně nový. Ještě mám přes sebou minimálně jednu olympiádu.
Byla jste hodně nervozní?
Překvapilo mě, že právě vůbec. Před čtyřmi roky v Salt Lake City jsem před závodem skoro nespala. Tady úplně normálně, prostě žádné tlaky.
Ve finále jste zařadila na prvním skoku salto mimo osu s vrutem "D spin X", povedlo se podle představ?
Určitě se dá provést líp. Sice jsem ho ustála, vejšku to mělo, ale nebylo to ono. V trénincích se mi povedlo několikrát lépe.
Co říkáte na vítězství Kanaďanky Heilové?
Vyhrát měla Kari Traaová, jela výborně. Jennifer sice také, ale má o poznání míň náročné skoky - salto a obyčejnou helikoptéru, což zvládá i ségra. Rozhodčí jí ale, nadhodnocují.
A kam byste se sama zařadila, měla-li byste tu možnost?
Těžko můžu soudit sebe samu. Ale výš než Jennifer bych určitě dala i Švédku Kjellinovou a Francouzku Laouraovou.
Co vám řekl trenér Herot před startem finále?
Ať jim to nandám. Na startu jsem si řekla, že pojedu vabank. Buď a nebo. Jinak to ani nešlo. Možná, kdyby tady rozhodčí bodovali jak by měli, vsadili bychom na jistotu.
A co řekl kouč dole v cíli?
Že jsme splnili, co jsme si předsevzali.
V době, kdy jste seděla v křeslech pro tři nejlepší závodnice průběžného pořadí, jste se čile bavila právě s Kari Traaovou. O čem?
Chválila jsem jí, jak jela a nabízela jí láhev s vodou. Jedinou, kterou nám tam dali. Ale když mě vyšouply další holky z pódia, zase jsem si o ní řekla. Vyprahlo mi. To, že na těch křeslech nevydržím jsem ale tušila. Když jste třetí a za váma ještě tři holky... To by musely všechny udělat fatální chybu.
Jak strávíte večer po závodě?
Jednoduše. Půjdu se najíst a pak pořádně vyspat.
Mluvila jste během dne s rodiči, kteří sem za vámi dorazili?
Jasně. Dokonce jsme jim propašovali do hlediště vysílačku, takže jsme byli v kontaktu od rána.
Co vám pověděli po závodě?
Že se nemám za co stydět.
Boulařka Nikola Sudová. |