Opravdu z neúspěchu nemáte strach? Vždyť namlsaný hokejový národ bere jen vítězství...
Ne ne, strach nemám. Jinak bych tam nemohl jet.
A co když prohry přijdou?
Ke sportu patří. Jestliže prohrajeme po dobrém výkonu, po němž budeme mít zvednuté hlavy, tak se nemusíme bát. Máme velmi silné mužstvo a jestli tam někdo bude mít ještě silnější, třeba nás porazí. Je tam sedm dravců, kteří po nás půjdou a budou nás chtít sesadit. Pro nás bude nejdůležitější udělat všechno proto, abychom jim to nedovolili.
Většina českých hvězd nemá v současné době v NHL zářivou formu. Zneklidňuje vás to?
Nemá cenu mluvit o tom, jak hrají šestnáctého ledna. Zámořská sezona je hodně dlouhá, se spoustou zápasů. A hráčská výkonnost má periodu. Jednou jsou nahoře, pak trochu níž. Takže mě to nezneklidňuje. Těší mě to, že nikdo z kluků se herně totálně nepropadl, aby přestal hrát. Všichni jsou pravidelně nasazovaní, to je důležité.
Kdo vás potěšil?
Jsem rád, že se v poslední píše o Pavlu Paterovi. Je vidět, jak se v Rusku zabydlel a začíná se prosazovat. Také Jirka Dopita našel ve Philadelphii svou tvář a dostal prostor, aby předvedl, co v něm je. Všichni hráči dokázali, že jsou v nominaci na olympiádu oprávněně.
Jste s hokejisty v kontaktu? Už se spolu o turnaji bavíte?
Ano. V úterý jsem třeba volal s Robertem Reichlem, před tím s Patrikem Eliášem. Jenom bych byl moc rád, kdybych jim nadále nemusel volat kvůli tomu, že jsou zranění.
A co kapitán Jaromír Jágr? Probíral jste s ním jeho poraněná třísla, kvůli nimž nehraje?
Osobně jsem s ním nemluvil. Dvakrát jsem mu volal, ale nesehnal ho. Byl zrovna někde na rehabilitaci. Bavil jsem se o tom s jeho maminkou, ta je velmi dobře informovaná.
Jágr se dříve vyjádřil, že pokud nebude stoprocentně zdravotně v pořádku, na olympiádu zřejmě nepojede. Neobáváte se toho?
Nezneklidňuji se tím. Jarda je velmi zkušený hráč a sám ví, v jaké je kondici. Takže to všechno nechám na něm.
Robert Reichel bere Salt Lake City jako poslední reprezentační akci. A asi skončí i další, říká. Připouštíte si, že se možná na turnaji naposledy sejdou hráči, kteří jako hlavní tahouni dovedli národní tým v uplynulých letech k největším úspěchům? Nebude v tom i kus nostalgie?
Nad tím neuvažuji. Já jsem s Robertem mluvil a o ničem takovém se nezmínil. Je to podle mě předčasné, vždyť je to ještě mladý hráč.
A pokud to bude pravda?
To si kluci rozhodnou sami. Samozřejmě je to generace, která minulé roky držela čeký hokej nahoře. A léta přibývají, to se nedá zastavit. Ale když se podíváte na soupisku, hráči nejsou tak staří, aby museli končit. A když ano, my musíme zareagovat tím, že najdeme novou generaci. A v té rozhodně budou například Bonk, Havlát, Hrdina.
Máte z telefonátů s hráči dobrý pocit? Jsou správně nažhavení?
Co mi z toho plyne, si nechám pro sebe. To jsou věci, které musí zůstat mezi námi. Ale jsou to příjemné rozhovory.
Na olympiádu se těší?
Hlavně na to, až se všichni v Salt Lake City sejdou. Uvidí se pohromadě po dlouhé době.
Poprvé povedete tým na akci, kde bude tolik hráčů z NHL. Připravujete se nějak speciálně?
Určitě nebudu měnit zavedené pořádky. My tam budeme hrát s českými hráči a musíme hrát český hokej. Systém hry, ten zůstane stejný, i když se bude hrát s hokejisty z NHL. I proto jsme vybrali takové hráče, kteří mají náš hokej v krvi. Nemůžeme přijet do Salt Lake City a hrát tam kanadský hokej.
Už se vám o olympiádě třeba zdá? Jak stojíte na střídačce při prvním zápase...
Pořád mám něco s olympiádou. Různé akce, voláte vy novináři. Ale zase to není tak, že na ni myslím celý den. Už se těším, až se vhodí úvodní buly. Nemůžu se dočkat. To z vás všechno spadne, teď jsou to jenom samé řeči.
