ZOH 2018
Sledovat další díly na iDNES.tvBronz!Jak se vyvíjel medailový závod  |
Než vyráželi do Jižní Koreje, dal si cíl: „Jakákoli medaile bude úplně skvělá.“ A nyní ji spolu zase mají, po zlatu ze Soči 2014 také bronz z Pchjongčchangu 2018. „A já jsem strašně moc spokojený,“ vyprávěl Marek Jelínek, jeden z klíčových mužů v týmu Evy Samkové.
Poněvadž přípravu jim toho narušilo více než dost.
„Evka měla na podzim utržený všechny vazy v rameni, její síla v rukou je poloviční. Pak jí umřel taťka, hrozný boj,“ říkal. „Ještě před dvěma třemi dny bych úplně nevěřil. Dneska ráno jsem věděl, že je v rozpoložení, kdy to může cinknout. V cíli to bylo slušné psycho. A je to tam!“
Kdy jste věděl, že je hotovo a nastávají bronzové oslavy?
Viděli jsme to nahoře na trati v televizi, ale já se nechtěl radovat brzo. Zklamání by pak bylo strašné, takže jsme čekali - až když to tam padlo oficiálně, už jsme si všichni zahoukali.
Trenér Evy Samkové Marek Jelínek
Čím dotáhla stíhací finálovou jízdu?
Pořád je ještě nejlepší na světě v sešlapech, i když už to má o chlup, holky jsou hrozně dobrý. Bohužel tu vůbec nebyly boule, v kterých je excelentní, předjíždí a nahání si čas. Trať byla nebezpečná, ale ne tak složitá. Věděli jsme, že když se udrží vzadu, nespadne a nějak to mezi nimi buď prokličkuje, nebo si to trošku vyčeká, tak by je zezadu měla řezat. A bylo to tak.
Dá se na tak těsný finiš vůbec připravit?
My to radši netrénujeme, protože má obě ramena vyhazovací. Udělala to („skluz“ do cíle) trošku brzo, takže jí to zahýbalo a já si říkal, že se tím možná připravila o medaili. I když jela šestá, celou dobu jsem věřil, že to dá. Že by mohla, i když na první dvě ztrácela čtyřicet metrů. Prostě je to borka.
Cítíte úlevu? Přijela sem jako velká favoritka, do toho všechny komplikace okolo...
Bylo to docela brutální. Všichni znáte náš sport a podmínky: pro nás jsou tyhle akce otázkou bytí a nebytí. Evka cítila obrovský tlak z mnoha stran. Od rodiny, od všech lidí, kteří jí psali a věřili, že může zase lehce obhájit zlato. Jenže nevěděli, jak se snowboardcross za čtyři roky vyvinul.
Zopakovat úspěch je vždy těžší, že?
Evka samozřejmě svůj sport táhla dopředu. Holky se snaží dělat stejné pohyby a věci jako ona. A mají lepší podmínky než my. Snažil jsem se připravit na to, jak se budu cítit, když Evka medaili mít nebude. Naštěstí to nemusím prožívat.
Nadcházející dny už budou patrně snazší než „fičák“ po triumfu v Rusku, souhlasíte?
Jsem přesvědčený, že tady takové problémy nebudou, že takový pád dolů nepřijde. Prožili jsme si to a víme, co čekat, protože to může být jen lepší; nic horšího než po Soči přijít nemůže. Já se na to období teď těším.
Šťastná Samková: To prkno trochu ovládám   |
Vrchol čtyřletého snažení jste zvládli. Co dál?
Říkal jsem si tady, že mým cílem není olympiáda, ale trošku zrekonstruovat chatičku. Na to se strašně těším. Můj svěřenec Martin Václavů mi udělal projekt, já tam budu stavět, vezmu si dovolenou, budu s rodinou a pořád v Čechách. Už nechci být v cizině. Chci být doma a mít chvíli čas myslet jen na sebe.
