iDNES: Co vám blesklo hlavou, když jste ve čtvrté finálové sérii minul holuba a medaile byla ohrožena?
Málek: To nemůžu naplno ani vyslovit... Ale vážně, byla to škoda, zrovna trochu fouklo, holub mírně uletěl a i když jsem se snažil, už jsem ho nestihl. Nervózní jsem ale příliš nebyl, větší nervy už jsem zažil mnohokrát předtím.
iDNES: Neznervózňoval vás ani suverénní Ukrajinec Milčev, který se za vašimi zády před každou střelou všemožně ošíval a rozhodně v klidu nebyl?
Málek: Ani jsem ho moc nevnímal, každý se snažíme soustředit jen na sebe. Měl jsem samozřejmě svůj uklidňovací rituál, ale ten vám neprozradím, aby neztratil na úspěšnosti.
iDNES: Prozradíte alespoň, jak jste relaxoval v poslední pauze před finálovými položkami?
Málek: Pustil jsem si do sluchátek kazetu s písničkami Věry Martinové, kterou jsem tam měl už dříve. Během té chvilky jsem se už jenom umyl a plně se soustředil na finále. Spal jsem překvapivě dobře i včera, že jsem zatím na čele bez chyby jsem si nijak nepřipouštěl.
iDNES: Málem jste tady ale na stupních vítězů vůbec nestál. Co vás po Atlantě přimělo vrátit se k aktivní činnosti?
Málek: Především můj trenér Honza Hula, bez něj bych se určitě nevrátil. Na olympiádě v Atlantě, kde jsem působil jako trenér, vyvrcholilo období neúspěchů v naší disciplíně a tak jsme se dohodli, že se to pokusím zlepšit ještě jako aktivní střelec. A vidíte, přece jen to nakonec vyšlo a snad jsem teď dal kolegům ten správný impuls!
iDNES: Nechyběly vám ty dva ztracené nestřelecké roky?
Málek: Možná mi spíše prospěly. Měl jsem dost času sledovat ostatní soupře, všímat si jejich stylu a díky tomu si uvědomovat i vlastní chyby. Při aktivní střelbě na tyhle věci není čas, takhle jsem na sobě mohl více pracovat.
iDNES: Naštěstí vás nakonec těsně před olympijským cílem neodradily ani nominační tahanice...
Málek: Ale nechybělo mnoho a do Sydney bych vůbec nejel. Zákulisní tahanice o menší počet míst pro více zájemců mě dost štval, jednu chvíli jsme dokonce uvažoval, že bych se nominace i vzdal, ale pak jsem si řekl, že bych tím potěšil jen všechny rádobyodborníky a rozhodl se jim to ukázat přímo na olympiádě. Tohle stříbro je pro mě ohromná satisfakce.
iDNES: Jak moc vám pomohlo rodinné zázemí?
Málek Samozřejmě ohromně, s manželkou máme tři děti - šestnáctiletého Petra, který jde v mých střeleckých šlépějích, mladšího Jakuba, ten se dal na plavání a tříletou Kristýnku. Povzbuzovali mě neúnavně a před finále mě moc potěšili textovou zpávou, kde psali ať dneska střílím bez nervů a hlavně pro radost. Tak jsem je musel poslechnout!
iDNES: Jak úspěšný jste střelec na živý cíl?
Málek: Myslivecký střelec jsem spíše jen sváteční, mám na svém kontě pár srnců a prase, ale že bych nějak počítal skolené zajíce, to rozhodně ne. Spousta našich myslivců je určitě lepšími střelci než já....
Soustředěný skeetař Petr Málek |