Trenéry českých šampionek měli za blázny. Vytřeli všem zrak

Vancouver (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Tři zimní královny má český sport 21. století. Tři charizmatičtí muži-trenéři, vymykající se všem konvencím, je k úspěchům dovedli.

PETR NOVÁK. K úspěchu přivedl rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Petr Novák

61 let. Z Martiny Sáblíkové vytvořil nejlepší rychlobruslařku současnosti, dvojnásobnou olympijskou vítězku z Vancouveru.

Zvláštní znamení
Kvůli vášni k rychlobruslení se mu rozpadlo manželství.

Metody
Přísně je tají. Úplně jiný styl v zatáčkách na dráze než ostatní, úplně jiná letní příprava. "Nikdo se nedozví, kolik a v jakých tepových frekvencích trénujeme. To je moje know-how," říká.

Povaha
Chvílemi by se rozdal, chvílemi je nedůtklivý. Když vidí svou Martinu vítězit, dojímá ho to k slzám. Ale zároveň dokáže být ostrý, když se rozhodne chránit její zájmy.

Kontroverze
Vytýká politikům, že jim nechtějí pomoct s výstavbou haly. Dříve dokonce naznačil, že v problémech klidně odejdou reprezentovat jinam. Kazachstán nabízel miliony!

Co dělal dřív

Vyučil se soustružníkem kovů, později pracoval jako řidič nebo stavbyvedoucí.

Sportovní minulost
Jako kluk dělal atletiku a gymnastiku, pak se pustil do rychlobruslení. Přes 20 let jezdil za Československo, do evropské špičky měl však daleko.

Bývalá běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová a Stanislav Frühauf. Olympijská vítězka z Turína 2006 a trenér.

Rychlobruslařka Martina Sáblíková a Petr Novák. Čerstvě dvojnásobná olympijská vítězka z Vancouveru a trenér.

Slalomářka Šárka Záhrobská a Petr Záhrobský. Mistryně světa, která bude v pátek večer bojovat o olympijské zlato, a její otec, donedávna i trenér.

Jejich spojení se stala legendárními a nerozlučnými, byť dnes už spolu zůstává jen prostřední pár. Všichni píší historii českého sportu.

Kdysi vykročili sami, vlastní cestou, po neprobádané půdě. Nadělali si spoustu nepřátel. "Lidi nás všechny považovali za debily," vypráví dnes Novák. "Nikdo nám nevěřil, házeli nám klacky pod nohy a tvrdili, že to, co děláme, je blbost. A ty musíš čekat, čekat a čekat na chvíli, kdy se to zlomí a už to blbost není."

Proti všem

Co si vůbec ten Frühauf myslí, vztekali se lyžařští funkcionáři, když si v roce 1993 vyboxoval, že mladičkou Neumannovou doprovodí coby osobní kouč na mistrovství světa. Takové extravagance se tehdy nenosily.

A aby s ní přestoupil z lyží značky Fischer, které preferoval lyžařský svaz, na norské madshusy? To už byla vyloženě drzost. Záhrobský šel dál, českému lyžařskému svazu rovnou vyhlásil otevřenou válku.

"Brzdí nás, strhávají nás do průměru," čílil se a sám si dirigoval růst svých dětí Šárky a Petra, založil soukromý klub. Stejně jako Novák, když mu závistiví funkcionáři ve Žďáru odlákali svěřence.

"Říkali o nás všech, že jsme podivíni. Ale nejsou spíš podivíni ti ostatní?" povídal Záhrobský. Obdivoval silné osobnosti, schopné vzepřít se zaběhlým zvykům. Kolem sebe vybudoval auru despoty. "A přiživoval jsem ji. Pokud míříte nahoru, musíte partnery odstřelovat, aby vás nebrzdili."

PETR ZÁHROBSKÝ. K úspěchu přivedl dceru Šárku.

Ne, ti tři rozhodně nejsou úplně stejní. Frühauf je bodrým horalem ze Šumavy, Záhrobský impulzivním právníkem z Prahy, Novák tvrdohlavým snílkem z Vysočiny. Co mají společné? Zavilou víru ve svou pravdu. Neortodoxní metody. Tuhé začátky.

150 vysázených stromů jako trénink

Být v kasinu, řekli byste: Hráli vysoké sázky, které je mohly ožebračit. Vždyť kdo mohl tušit, že jednou vychovají šampionky?

Stanislav Frühauf

54 let. Přivedl lyžařku Kateřinu Neumannovou k šesti olympijským medailím včetně zlata z Turína 2006.

Zvláštní znamení
Vášnivý myslivec a milovník dobré whisky.

Metody
Dril, který je propracovaný do nejmenších detailů. Vycítí, co běžci potřebují. Jestli honit do kopců, nebo zvolnit. Ale to je velmi zjednodušeně řečeno.

Povaha
Svéráz, který láskyplně dokáže mluvit o své rodině i šumavských hvozdech, ale taky drsně o čemkoli, co se mu nelíbí.

Kontroverze
Ačkoli se jeho slova nakonec potvrdila, nejprve mluvil o nadopovaných Ruskách bez důkazů. To se mu mohlo vymstít.

Co dělal dřív
Jako lyžařský trenér začínal, jako trenér se proslavil a o mladé lyžaře se na Šumavě stará pořád. "Líbí se mi, že se vrátil tam, kde se mnou kdysi začínal," říká Kateřina Neumannová.

Sportovní minulost
Na republikové úrovni běhal na lyžích.

Záhrobský si před 28 lety usmyslel, že se obě jeho děti stanou světovými sjezdaři. Opustil advokacii a zadlužil rodinu, kterou přestěhoval z Prahy do Benecka.

Přečetl si pár odborných knížek, začal děti trénovat. Branky vyráběl z klacků, které musel nařezat a nabarvit. V Alpách přespávali na statcích a jídlo si vozili ve sklenicích od maminky.

Podobně Novák se Sáblíkovou bydleli na soustředění v Collalbu ve srubu bez teplé vody, aby ušetřili. Doma Novák objížděl rybníky a zjišťoval, který už zamrzl. Dvě hodiny odklízeli v rámci rozcvičky sníh, hodinu trénovali. "Taky jsme se často vymáchali, když se probořil led."

Pouze Frühauf měl s Neumannovou zpočátku cestu méně trnitou. Jakmile se jí ujal, přibral k sobě manažera a servismana Jana Weisshäutela, spolu pro talentovanou dívku zařídili slušné smlouvy se sponzory.

Každou z malých hvězdiček, národu ještě neznámých, však tři trenérští "podivíni" museli přesvědčit: tvrdý dril je cestou na vrchol.

Frühauf nasadil metodu cukru a biče. "Jezdíš jako sněžný prase," vyčetl v roce 1991 gymnazistce Neumannové. A dodal: "Až přijde čas, postavíme svět do pozoru."

Načež ji poslal přirozeně posilovat tělo, což v jeho představách znamenalo toto: vstávala o sedmé, přesunula se do lesa, kde měla schovaný krumpáč a košík se stromky.

Frühaufův bratr lesník jí vybral správné paseky, kde vysadila až 150 stromků za dopoledne.

"Napište, že jdu i přes rakve"

Záhrobskou nechal otec vybíhat svah za chalupou s pneumatikou od traktoru přivázanou za pasem. "Otec jsem měkký, trenér nekompromisní. Kdybych do tréninku zapletl otce, začal bych reagovat na Šárčino fňukání. To nejde," tvrdil.

Petr Záhrobský

59 let. Dceru Šárku přivedl ke třem medailím ze slalomu na mistrovství světa. Zlato, stříbro, bronz.

Zvláštní znamení
Chce-li v rozhovoru něco opravdu zdůraznit, řekne "Váženej pane".

Metody
Samouk. Kdysi nakoupil knížky o lyžování, studoval odborné texty a tím se naučil základní heslo – individuální trénink nade vše.

Povaha
Charizmatický, sebevědomý, nekompromisní muž, který se pro svou pravdu pohádá s nejlepším kamarádem. Kdysi se přirovnával ke slavným pedantickým tenisovým otcům-trenérům: "Jsem jako Stefano Capriati a Jim Pierce dohromady." Přeháněl, šlo spíš o jakousi výrobu vlastní image.

Kontroverze
Loňský rozchod s dcerou ani jeden z nich pořádně nevysvětlil. Trenérova verze zní: "Abych mohl více pomáhat synu Petrovi."

Co dělal dřív
Pracoval jako advokát a po revoluci založil sportovní firmu.

Sportovní minulost
Hrál hokej, fotbal, plaval, běhal na lyžích i na atletické dráze, ale jen na republikové úrovni.

Když jí i jiným říkal, že jednou vyhraje Světový pohár, smáli se mu. Vždyť tou dobou žádný český sjezdař nekončil ani v první třicítce. Ve třinácti musel Šárku donutit, aby lyžovala dál. "Od mých patnácti jsem však věděla: Lyžuju, protože chci," vzpomíná Záhrobská.

Otec sice o svých metodách s nadsázkou říkal "jdu i přes rakve", ale rozum měl. Když cítil, že by šli přes závit, ubral – aby dcera nebyla v 25 letech ztrhaná jako Chorvatka Kosteličová. Novák Sáblíkové ve 12 letech oznámil, že jednou vyhraje olympiádu. "Pobláznil mě," uznává ona.

Když děvčátka dorostla v mladé slečny, jejich trenéři začali být ostražití i uvnitř vlastního týmu, teenagerské lásky procházely jejich kontrolou.

"Pod postelí mám brokovnici, je nabitá ostrými. Žádný muž nemá šanci dostat se do Šárčiny blízkosti. Jinak by měl břicho plný broků," vtipkoval Záhrobský. Novák otevřeně hlásal: "Pomatená láska může Martinu od sportu odtáhnout. Nechci, aby se zamilovala."

Jen Frühauf tvrdil pravý opak: "Vztah jsem Kateřině nikdy nerozmlouval. Naopak jsem jí ho vždycky přál jako odreagování a vyčištění hlavy."

Spolu vydrželi 18 let, 150 tisíc tréninkových kilometrů, takřka na samém konci si vyčekali titul nejcennější z olympijského Turína 2006. O rok později Neumannová ukončila kariéru a Frühauf se vrátil k lyžařskému potěru na Šumavě. Zřídka se vídají, poklábosí.

V případě Petra Záhrobského a jeho Šárky neplatí ani to. Po letech úspěchů se loni vydali jinými cestami, snad i proto, že její srdce stále více tíhlo ke kondičnímu trenérovi Antonínu Strachovi. Vancouver ukázal, že vztah otce a dcery je spíše napjatý, návrat zpět zřejmě nemožný.

Martina Sáblíková o Petru Novákovi suverénně pronese: "Je to magor." Současně však v očích 22leté rychlobruslařky čtete bezmezný obdiv, respekt i důvěru k trenérovi. Takřka pokaždé připomíná: "Hlavně tam napište, že je to Petrova práce."

Jsou spolu 12 let, vyhráli vše – a dalších 12 zlatých let jí Novák na dlouhých nožích naplánoval. Vyjde mu nakonec i tato "bláznivá" prognóza?

Frühauf: Obětujete svůj život a čekáte na zlato

Chtěli pokořit svět. A pokořili ho. V posledním velkém závodě té výjimečné kariéry, kterou spolu prožili, se lyžařka Kateřina Neumannová a její trenér Stanislav Frühauf dočkali zlaté olympijské medaile. "V Turíně to pro mě byl zlatý grál. O tom nemůžu mluvit do telefonu. Přijeďte za mnou, dáme si panáčka a budeme rozjímat," vypráví Frühauf na dálku a za ním štěkají psi. Je doma na Šumavě, hry ve Vancouveru se ho netýkají.

Tak nevzpomínejte na Turín, ale na první zlomovou chvíli. Která to byla v kariéře Neumannové?
Trondheim 1997 a světový bronz. Po šesti letech intenzivní práce, v té nekonečně vachrlaté době dopingu, jsme najednou měli první medaili. Nebýt toho, možná by nic dalšího nebylo a Kateřina by skončila.

Třeba Petr Novák řekl Martině Sáblíkové už před deseti lety: Jednou budeš olympijskou vítězkou. Jak jste vy motivoval Kateřinu?
Když byla ještě holka, tak jsem prohlásil: Ta Káča bude jednou hodně dobrá. Ale nikdy bych si netroufnul tvrdit, že bude úplně nejvýš. To by byla jen hra na náhodu.

A jí stačilo, když od vás slyšela, že bude "jenom" hodně dobrá?
Víte, on byla přesvědčená o tom, že bude dobrá. Že ty medaile prostě visí někde blízko. Jen si k nim potřebovala čuchnout, což byl veliký stimul. A jsme zpátky v Trondheimu.

Jaké jste vlastně používal metody, že pořád šplhala výš?
Ročně naběhala osm až osm a půl tisíce kilometrů na sněhu, což u nás ostatní děvčata nemohla zvládnout. Když to zkrátím, tak Kateřina měla problém se sparringem, s tréninkovými partnerkami, které by ji stačily. Efekt se nedostavil hned, musela hodně pracovat. Když se jako mladá chtěla zlepšovat, musela běhat jako vynikající junior.

Musel jste někdy i zvednout hlas?
V žádném případě! Kateřina chtěla být nejlepší na světě. To byly klidné domluvy. Nás to živilo a chtěli jsme pokořit svět, hlavně ten ost-blok. Když se pak doping začal potírat, měli jsme motivaci znovu. Mě to bavilo. Měl jsem v ruce materiál, na který bylo spolehnutí.

Musel jste být pro ženskou duši i dobrým psychologem? Třeba na mistrovství světa 1993 ve Falunu měla ženské problémy.
Lehké krizečky byly, ale s nimi se většinou poprala sama. Dneska už jsou metody a preparáty, jak tyhle věci vyřešit. A navíc, když jste na olympiádě, musíte být připravení, neexistuje žádné možná nebo kdyby.

Ale...
Žádné ale. Jsou tři aspekty: Jsem řemeslník, jsem odolný a jsem na olympiádě. Na lehké zranění kašlu. To bych za týden letěl zpátky ještě s horšími pocity, než se kterými jsem přistával. Nesnáším alibismus. Buď tam chci něco dokázat, nebo jedu jenom na návštěvu.

Taky jste trenérský samorost, podobně jako Novák u Sáblíkové nebo Záhrobský u své dcery Šárky. Podobáte se vy tři?
Nasazením určitě. Na začátku jsme určitě byli trochu blázni, že jsme do toho šli. Pak je několik let mravenčí práce a obětování vlastního života pro tu šanci, aby zrovna ta vaše holka byla olympijský vítěz.

Opravdu obětujete svůj život?
Kus života určitě. Když s jedním sportovcem prožijete dva olympijské cykly a pořád nemáte medaile, čekáte dál na nějakou nadstavbu. Čekáte a čekáte. Je to nadstavba, která leží nad vaším soukromým životem. Te cíl prostě musíte splnit.

Vaše Kateřina to splnila, teď ve Vancouveru se dočkala Sáblíková. Ustojí tu slávu?
Ustojí. Národ ji podrží. Mluvíme tu o zlatých z olympiády, ale pořád je to jenom sport. V životě jsou jiné, důležitější dimenze. Měsíční olympijská euforie postupně vyprchá.