Čtyřicítka lyžníků si whistlerskou trať ještě stihla osahat, nejrychleji ji prolétl Švýcar Cuche, vedoucí muž sjezdu ve Světovém poháru. Do cíle se po svých dostal i Čechokanaďan Hudec. "Pěkná trať, náročná," říkal.
Pak ale jury tréninkové jízdy zastavila. Po dvaceti minutách pustila dva další závodníky a následně rozhodla: Hrozí nebezpečí, trénink se ruší.
"Byl jsem šest čísel do startu, tak jsem tam musel stát celou dobu připravený," popisoval Ondřej Bank nekonečný vyčkávací maraton v mrazu. "Byla nepříjemná vlezlá zima. Ti, co měli před sebou třeba patnáct lidí, byli schovaní v restauraci."
"Mám hlad, musím se jít najíst," ucedil Kryštof Krýzl, když vyskočil pod svahem z kabinky.
"Čekali jsme asi čtyři hodiny," krčil zase rameny Petr Záhrobský. "Škoda. Prohlídku jsme sice ráno absolvovali, ale pro všechny je ta trať nová a těch dvaačtyřicet, kteří to stihli sjet, budou mít výhodu."
Divoké počasí, kdy se nad svahem houpala mlha a padaly vločky s kapkami, Češi strávili u vysílaček s nadějí. Neznámou trať chtěli otestovat ve vyšších rychlostech.
Čekání si krátili s kartami v ruce. "Mastili jsme prší, to se hodilo," mrkal Záhrobský, který měl na svah z české čtveřice vyrazit jako první. Nevyrazil, stejně jako 45 dalších soupeřů. Závod je na programu v sobotu.
"Ten sníh je ale divnej," kroutil Bank hlavou. "A mění se," dodal Záhrobský. "Nahoře je suchý, dole jarní, měkký. Bude těžké namazat i nabrousit hrany."
