Jste s výsledkem spokojený, nebo spíš rozladěný z toho nepovedeného běhu?
V tuhle chvíli jsou ty pocity takové smíšené. Ten závod jsem měl rozjetý hodně dobře, první dvě části bych řekl úplně výborně. Když jsem slézal z kola, věřil jsem, že výborná bude i třetí část. Ale tam to bohužel nešlo. Byl to spíš takový pochod než běh.
Proč to nešlo?
Je možné, že se tam projevil výpadek v závěrečné přípravě, kdy jsem dostal antibiotika na zánět v noze. Musím si to nechat uležet v hlavě a probrat to s trenérem. Každopádně jsem věřil tomu, že mám na to, doběhnout lépe než tři a půl minuty za prvním, což je hodně velký rozestup.
Více o závodě |
Bylo v přípravě kvůli zdravotním problémům méně běhu než obvykle?
V těch posledních deseti dnech jsem naběhal asi třetinu toho, co bych měl. Tři dny, kdy mi nasadili antibiotika, jsem nedělal vůbec nic. Měl jsem nohy nahoře a sledoval jsem olympiádu v televizi. Ale teď hned po závodě je těžké říct, jestli to byla hlavní příčina toho výpadku.
Když jste udržel ten balík na kole, mohl jste doufat v poměrně vysoké příčky. Nepomýšlel jste tajně na medaili?
Měl jsem dopředu připravené takové dvě varianty. Buď zkusit ujet na kole, ale tam bylo to tempo opravdu neskutečné. Jeden člověk (britský závodník Stuart Hayess) se o to pokusil a byl to úplně planý pokus. Takže na to mě hodně rychle přešly myšlenky. Odseděl jsem to v tom rychlém balíku a myslel jsem si, že to stačí, ale ten běh pak bohužel nedopadl.
Je možné, že za pár dní třicáté místo na olympiádě přece jen oceníte?
Ono se nedá se říct, že bych byl zklamaný nebo nespokojený. Dal jsem do toho, co to šlo. A je možné, že se mi to za dva tři dny rozleží a budu s tím trochu spokojený.
Užil jste si trochu to, že závod se konal v centru Londýna?
To se rozhodně nedá říct. Byly to takové dvě hodiny bolesti.
Závod vyhrál Alistair Brownlee, jeho bratr Jonathan doběhl třetí. Čím to je, že dva sourozenci takhle dominují světovému triatlonu?
Oni jsou taková výjimka v tom, že zatímco většina triatlonistů pochází z plavců nebo z jednotlivých disciplín, oni jsou od začátku triatlonisti. Odmala jsou vedeni ke všem třem částem tohoto sportu, díky tomu nemají žádnou slabinu.
Znáte je? Jací jsou povahově?
Já jsem letos trénoval v Livignu a oni se připravovali ve Svatém Mořici, padesát kilometrů ode mě, takže jsem se s nimi potkal. Na to, že jsou to v triatlonu hvězdy a mají v něm podobnou pozici jako Bolt v atletice, jsou ti kluci úplně normální. Nejsou to žádní nafoukanci. I při přípravě jsou kamarádští, nic netají, není problém si s nimi zatrénovat, takže já jim to přeju.
Co vás teď čeká?
Teď máme šest dní do odletu, tak se půjdu podívat na ostatní sporty. Budu fandit našim sportovcům, abych jim to vrátil.
