A chystal se na svou olympijskou premiéru u vodního slalomu... "Ne, já opravdu nejsem žádný slalomářský expert," rozesmál se.
Před dvěma lety si práci u vodního slalomu vyzkoušel poprvé na Světovém poháru. Akorát na jméno dějiště si nevzpomněl. V Londýně to pro něj je olympijská slalomářská premiéra. Přípravu bral poctivě. "Budu po závodě pořizovat rozhovory. S kým z vaší země si mám popovídat?" vyzvídal.
Výslovnost mu problémy nedělala - příjmení českých zástupců v nedělní kvalifikaci, kanoisty Ježka i kajakáře Hradilka zvládl napoprvé. "Mají šanci?" prohodil a ještě jednou zabořil hlavu do startovních listin.
V přehledu, který připravili organizátoři, pak viděl jejich vizitky: loňský vítěz Světového poháru, medailista z mistrovství světa... "Může to být zajímavé. Umí anglicky, že jo," hlesl jen tak mimochodem.
Jako kdysi, když na atletických stadionech uváděl v úžas diváky. Vždycky se jen tak, jakoby mimochodem, rozeběhl a pak... Letěl. Léta kraloval trojskokanskému sektoru, jeho světový rekord 18,29 m ze světového šampionátu v Götegorgu 1995 je pro trojskokany zatím nedosažitelný.
Pro něj zůstává vzpomínkou na mimořádné pocity. Stejné v něm vyvolává olympijské zlato ze Sydney 2000 i pět titulů mistra světa.
Hradilek: Zážitek, já s ním mluvil taky Neptal se zbytečně, Jonathan Edwards si po kvalifikaci vodních slalomářů zavolal i českého zástupce. "Já s ním taky mluvil," potěšil se kajakář Vavřinec Hradilek. "Rozhovor pro BBC a s takovým sportovcem. To je zážitek." |
Jenom teď na ně není prostor, Jonathan Edwards naplno žije olympijskými hrami v Londýně - jako člen organizačního výboru reprezentuje sportovce a v rámci příprav se snažil vypomáhat svými radami bývalého šampiona. A jako redaktor televizní stanice BBC bude působit u dvou sportů.
Po vodním slalomu jej čeká devět atletických dnů na olympijském stadionu. "To bude jiná příprava," pousmál se šestačtyřicetiletý Brit. "Slalom je pro mě něco nového, ale určitě to bude zajímavá zkušenost. Výzva."
Dešťové kapky, které se krátce po poledni začaly snášet na slalomářský areál, jej nezaskočily. Byť pláštěnku, kterou mu nabízela dobrovolnice, s díky odmítl. "Promiňte, mám deštník," poděkoval zdvořile s širokým úsměvem.
Dobrovolnici překvapením zčervenaly tváře. Přece jen, pořád je to světový rekordman.