Trůn jsem si nevzal, Roman mi ho předal, říká Clay

Šebrle a Clay - Dva poslední olympijští vítězové v desetiboji: Clay a Šebrle. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

23 2008
Peking (Od zvláštní zpravodajky MF DNES) - Během olympijského desetiboje si spolu povídali třeba o tom, jak jejich malé dcery rády tancují. Na jeho konci pak Roman Šebrle zvedal ruku amerického desetibojaře Bryana Claye na znamení vítězství. Král předával žezlo.

Sebral jste olympijským triumfem Romanu Šebrlemu definitivně trůn pro krále desetiboje?
Nedívám se na to tak, že jsem mu trůn sebral. Spíš mi ho předal. Nastal můj čas. Roman byl nejlepším desetibojařem dlouho a byl nejvyšší čas, aby se ozval někdo další. Ale vycházíme spolu dobře.

Šebrlemu závod moc nevyšel.
Nemohl trénovat, jak chtěl, byl letos třikrát zraněný. Před oštěpem jsem ho žádal, ať běží patnáctistovku. Chtěl jsem, aby byl v cíli, až dokončím. Pro mě to něco znamená. Jsme asi nejlepší kamarádi ze všech desetibojařů.

Čím jste si tak blízcí?
Máme hodně společného. Dvě děti, syna a dceru. Stejné hodnoty, oblíbené i neoblíbené věci, jsme soutěživí. Věděli jsme, že budeme bojovat o zlato. Desetiboj je těžký, závodíte třeba čtrnáct hodin. Je to, jako když jdou lidé spolu do války.
Na konci jsou taky všichni přátelé.

Jak se vám běželo na konci "války"? Věděl jste, že vám závěrečnou patnáctistovku vlastně stačí jen dokončit a stejně budete mít zlato.
Bylo to příjemné, ale zároveň pořád dramatické. Pro mě je to vždycky těžký závod, mentálně i fyzicky. Takže zase taková úleva to nebyla. Pořád jsem musel být na dráze těch pět minut a šest vteřin.

Pomyslel jste na světový rekord?
Ano, pořád ho mám v hlavě. Ale je těžké ho překonat. Když ho Roman udělal, byl perfektní v každé disciplíně, což je ojedinělé. Až se mi to povede, rekord překonám. Na olympiádě na něj nemyslíte. Desetiboj má dlouhé přestávky, mezi oběma dny jsme spali jen čtyři hodiny. To v Götzisu mají výborné podmínky.
Tam bych rekord čekal spíš.

Jak jste se změnil od Atén?
Snažím se být stejný na dráze i v životě. Stříbrná medaile z Atén je doma v šuplíku na ponožky. Tu letošní bude chtít manželka asi zarámovat. Já si budu pamatovat to, jak mi Roman na konci zvedl ruku. Nebo jak jsem běžel okolo manželky. A že mě hodně lidí podporovalo. Doma ani nevědí, jak se jmenuju, tady jsem nemohl ujít pět kroků, aniž bych slyšel svoje jméno.

A měl jste tu velký rodinný klan.
Byli tu máma, táta, bratr, manželka, tchán, dva strýčkové a dvě tety, prarodiče z Japonska, známí z Havaje. Také tři trenéři a manažer. Měl jsem asi největší doprovod ze všech atletů.



Nejčtenější

Další česká medaile na olympiádě mládeže, oštěpař Florian má bronz

JEDINÝ POKUS. Oštěpařka Barbora Špotáková se na MS v Tegu připravuje na svůj

Třináctou medaili získala česká výprava na olympijských hrách mládeže, oštěpař Martin Florian...

Další z rubriky

Špotáková je nově nadporučicí. A s Abakumovovou už se přátelí

Barbora Špotáková, David Kostelecký, Vlasta Parkanová

VIDEO Už ne hodností poručice, ale nově jako nadporučice se bude po vojensku hlásit Barbora Špotáková....

Oštěpařka Špotáková bude do oblíbené restaurace chodit rok zdarma

Barbora Špotáková před restaurací U Pinkasů

Po období nicnedělání a mediálního kolotoče okolo své osoby se Barbora Špotáková vrátila do...

Plavec Jedlička: Takový masakr jsem nečekal

Jiří Jedlička

Tušil, že se v pekingském bazénu budou dít velké věci. Ale realita předčila jeho očekávání. Jiří...

Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové
Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové

Říjen je celosvětově označován jako měsíc boje proti rakovině prsu. Cílem řady kampaní a přednášek je především poukázat na to, že rakovina prsu může postihnout každou ženu bez ohledu na věk. Včasné nalezení nádoru značně zvyšuje šanci uzdravení.



Najdete na iDNES.cz