Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pondělí 23. října 2017 Teodor, Theodor

U Málka zvítězila střelba kvůli adrenalinu

13 2000
B r n o - Petr Málek se narodil 26. listopadu 1961 v porodnici v Moravském Krumlově, ale pochází z Hrušovan nad Jevišovkou a dnes bydlí v Brně. Závodně střílí disciplínu skeet od svých sedmnácti roků, kromě let 1995 a 1996, kdy kvůli potřebě si odpočinout přijal nabídku na místo trenéra reprezentace. Svých největších individuálních ocenění dosáhl až po návratu z trenérského místa zpět mezi aktivní závodníky. Vloni skončil závodník Komety Brno třetí na mistrovství Evropy ve Francii, letos si z olympiády v Sydney přivezl dokonce stříbrnou medaili. Do té doby získával na vrcholných světových závodech medaile především v soutěžích družstev.

Třeba ale už v roce 1986 trefil z dvou set holubů, jak se jmenují létající terče, všech dvě stě. O čtyři roky později se mu podařil podobný maximální výkon dokonce s dvěma sty dvaceti pěti holuby. "Takže mi ještě zbývá totéž učinit podle nových pravidel se sto padesáti holuby, jak to předvedl vítěz olympiády Ukrajinec Milčev," plánuje. Sto padesát? To by se mohlo přece zdát jako hráčka. Není. Za poslední roky se totiž výrazně snížil počet broků v jedné patroně a střelci dnes musejí mířit o mnoho přesněji než dřív. "Také další pravidla jsou od roku 1993 těžší," vysvětluje Málek, který za sezonu vystřílí dvacet tisíc patron. Kromě závodní střelby a rodiny se třemi potomky si dokáže sem tam najít čas i na svoje tři koníčky: myslivost, víno a fotbal.
 
Ke střelbě vás dovedl váš strýc v sedmnácti letech, kdy jste hrál ve Znojmě dorosteneckou ligu ve fotbale. A to poměrně slušně.

"Jeden čas mě dokonce lanařili do tehdejší brněnské Zbrojovky, ale našim se to moc nelíbilo. A když jsem se pak rozhodoval, který sport ustoupí do pozadí, odnesl to fotbal. Pak už jsem hrál jen v Hrušovanech nad Jevišovkou. Registrační průkaz ale mám pořád a možná i letos si zajdu za béčko, v němž hrají většinou "staří páni", zahrát."

Proč střelba nakonec zvítězila nad mnohem populárnějším sportem?

"Střelba je pro člověka droga. Při závodech zažijete obrovské psychické vypětí, jakmile si člověk trošku orazí, hned mu začne chybět adrenalin v krvi. Při mistrovství Evropy nebo světa se dokážu úplně psychicky vyšťavit, bývám po závodě vycucaný jako hadr. Neznám střelce, který by neřekl, že toho všeho má dost. Ale brzy se zase do toho kolotoče vrátí."

Myslíte si, že i ve fotbale jste mohl něčeho dosáhnout?

"Teď už nemá cenu o tom přemýšlet. Ale ve Znojmě jsem byl i kapitánem, měl jsem dobré trenéry, ta šance, myslím, byla velká."

Byl jste i na fotbalovém hřišti střelec?

"Už od žáků, hrával jsem v útoku, až na starší kolena jsem pak přešel do zálohy."

Nezalitoval jste tedy, že jste u fotbalu nezůstal? Anebo nezasteskne se vám alespoň po něm?

"Určitě. Kolektivní sporty mě vždycky bavily."

Střelba je však silně individuální záležitost. Co všechno se děje během jediného střeleckého pokusu, který může v závodě rozhodnout o všem podstatném?

"Mám flintu u pasu, zavolám, holub vyletí rychlostí třicet metrů za vteřinu. Než přeletí střeliště, trvá to necelou vteřinu a půl. Abych střílel ve správném rytmu, musím jej trefit v polovině předpokládané dráhy. To znamená, že za sedm desetin vteřiny musím nejen zareagovat, ale nahodit flintu, zamířit a vystřelit. Holub má průměr jedenáct centimetrů, ale letí vodorovně a střelci z něj vidí tak centimetr a půl. Mířit musím před něj, někdy až metr a půl. Broky z jedné patrony se rozprsknou přibližně do čtyřiceti centimetrů od sebe."

To vyžaduje maximální soustředění. Stane se někdy, že se do něj derou myšlenky, které tam nemají co dělat?

"Zvládnout tohle je právě to nejdůležitější, co dělá střelce šampiony. Spousta lidí totiž umí střílet, ale jen několik závodit. Ve světové špičce se však absolutně koncentrovat dokáže každý."

Má tedy ve vaší přípravě místo i psychologický trénink?

"Někteří závodníci chodí dokonce i k psychologovi a pomáhá jim to. Já jsem ale tento způsob zavrhl. Jsem trošku tvrdší palice, chvíli jsem k psychologovi chodil, ale nesedělo mně to."

Co kromě schopnosti dokázat se soustředit musí mít střelec, aby mohl mít medaili z olympiády?

"Bez tréninku není mistra. Talent je sice v určité míře nutný také, ale pak už je to jen otázka tvrdé práce."

U vás platí, že střelec zraje až po třicítce. Ale třeba na příkladu šestadvacetiletého Davida Kosteleckého, druhého z mistrovství Evropy a šestého ze Sydney, toto pravidlo neplatí.

"Myslím si, že vůbec neplatí. Miloš Bednařík se zabil ve čtyřiadvaceti, a to už byl trojnásobný mistr světa. Věkem člověk jen získá zkušenosti, závody jej už nepřekvapí jako mladé kluky. U střelby platí v souvislosti s věkem jen to, že když se člověk drží, může u ní vydržet déle než u jiných sportů."

Máte zálibu ve zbraních?

"Mám rád brokové sportovní zbraně, ale že bych u sebe musel nosit pistoli, to ne."

Váš strýc vás přivedl také k myslivosti. S jakou puškou je možné potkat vás v lese?

"Mám čtyřranný automat Beretta, který jsem dostal za výhru v jednom závodě."

Je to lepší zbraň, než jaké mívají ostatní myslivci?

"Kdepak, myslivci mívají také dobré zbraně, řada z nich má přímo tu samou."

Máte doma ještě i jinou zbraň?

"Dlouhou malorážku, kterou používám na sportovní střelnici. Je to pro mě taková relaxace."

Bydlíte v Brně. Ve kterém lese vám zvířata můžou říkat "pane"?

"Až na hranicích s Rakouskem u Hevlína."

Stíháte všechny myslivecké povinnosti?

"Přiznávám, že jsem tam spíš hostem, až teď v sobotu se snad dostanu na hon na kačeny. Dá se říct, že jsem takovým svátečním myslivcem, třeba na čekanou se dostanu jen málokdy. Ale starat se o zvířata musím, ve sdružení jsou na mě přísní."

Jednou jste prozradil, že v lese tak úspěšným střelcem jako při závodě nejste. Co jste tím myslel?

"Zvěř neumím tak střílet, protože jí už ani moc v lese není. Navíc myslivost se často spojuje se zabíjením zvířat, ale regulovaný odstřel je jen vyvrcholením práce myslivců. Les pro mě znamená hlavně odpočinek."

V Brodě nad Dyjí máte vinný sklep. Víno si sám děláte, jak jste se k tomu dostal?

"Sklep jsme dostali v restituci, se švagrem jsme jej pak trošku spravili z dezolátního stavu. A když už jej máme, tak děláme i víno."

Ale jen z kupovaných hroznů. Máte vytypované pěstitele, od kterých je nakupujete?

"Ne, nemám moc času, jsem rád, když někde něco seženu. Třeba letos, když byla sklizeň, jsem byl na olympiádě. Víno mi proto dělali kamarád s mým synem."

Kolik vína se ve vašem sklepě dá nyní vypít?

"Mám to jen pro spotřebu mou a mých známých. Je tam asi sedm set litrů."

Kolik jste tam nejvíc vypil vy osobně?

"Už jsem byl v náladě."

Jak je to u střelců s životosprávou?

"Patří ke střelbě jako k jakémukoliv sportu. Ale sklenku vína nebo pivo beru jako normální součást života."

Myslíte si, že umíte dělat dobré víno?

"To netvrdím. Přece jen jsem amatér. Do vinařských tajů mě zasvětil můj otec a jeho kamarád, u kterého jsme dřív víno dělávali a pak i koštovali. Myslím ale, že nikdy nebylo špatné."

Máte nějaké víno, na které jste hrdý?

"Teď momentálně ne. Nejraději mám rýnský ryzlink, ale bohužel letos jsem bez něj. Snad příští rok."

Víno je další váš koníček, na který asi moc času nemáte.

"Když nestíhám, pomáhá mi kamarád z vysoké školy. Kdo ale dělá víno, ví, co je to za práci."

A to nemáte vlastní vinohrad...

"To už bych vůbec nestíhal."

Nebylo by pro vás lepší kupovat si do sklepa přímo hotové víno?

"Ono je to něco jiného, když k vám někdo přijde a řekne vám, že se vám víno povedlo nebo co je potřeba udělat, aby bylo příště lepší. A to mě právě baví."

Máte ohledně vína nějaké zatím nesplněné přání?

"Chtěl bych si časem založit archiv, i z kupovaného vína. Když jsem byl na závodech venku, snažil jsem se nějaké víno si dovézt. Ale zatím to bohužel vyšlo tak, že jsem je pak vždycky vypil."

Když v televizi hlásili, že pocházíte z Moravského Krumlova, kde jste se ovšem jen narodil v porodnici, asi to v Hrušovanech, kde jste vyrůstal, nadělalo hodně zlé krve.

"V sobotu si půjdu sednout s tamními fotbalisty, určitě mě pěkně properou. Byla to chyba při vyplňování dotazníků pro novináře, kde bylo jen místo narození. Chtěl bych se omluvit."

Asi jen málokdo, kdo se střelbě nevěnuje, ví, jaký je rozdíl mezi skeetem a trapem. U obou čeká střelec s brokovnicí, až mu do vzduchu vylétne kulatý terč, a pak, když to umí, jej sundá k zemi.

"Základní rozdíl je v úplně odlišném typu střeliště. Na trapu má střelec už předem připravenou flintu v rameni, na sestřelení holuba má dvě patrony, ale přitom neví, ze kterého ze tří vrhačů terč vyletí. U skeetu vím, odkud mi holub půjde, ale na jeden pokus mám jen jednu patronu. Navíc skeetaři střílejí s menšími patronami. I pušky jsou jiné, na skeetu se střílí na kratší vzdálenosti, proto skeetařské flinty mají otevřenější a kratší hlavně."

Vypadá to ale, že obě disciplíny jsou velmi příbuzné. Je tedy nezbytné se na každou z nich specializovat? Nejde se věnovat oběma současně, neexistují mezi závodníky takzvaní obojživelníci?

"Sem tam si sice někdo obě disciplíny zkusí, ale na světové úrovni kombinovat trap se skeetem skutečně nejde."

Když jste v sedmnácti se závodní střelbou začínal, ihned jste vzal do ruky brokovnici a od počátku se věnoval skeetu. Copak není nutná nejdřív průprava se vzduchovkou a později s malorážkou?

"Ale i já jsem tak začínal, ale nutné to není. Broková střelba je od vzduchovky a malorážky odlišná. Samozřejmě že když člověk umí už předem mířit, je to jen dobře."

Najdou se skeptici, kteří střelbu jen neradi zahrnují do pojmu sport.

"I střelec musí mít dobrou fyzickou kondici. Míváme dvoudenní i třídenní závody. Potřebujeme vytrvalost a sílu, abychom dokázali bez problémů manipulovat s puškou. Třeba když trénujeme, musíme ji zvednout a zamířit třeba tisíckrát."

Nebolí ze zpětného rázu po závodech nebo tréninku rameno?

"Není to tak hrozné. Nechali jsme si udělat patrony na míru, díky nimž není zpětný ráz tak velký. I flinta je velmi dobře konstruovaná."

Jak se fyzicky připravujete?

"Během, fotbálkem, plaváním, na běžkách, chodím i do posilovny. Všecko kolikrát i pětkrát týdně, záleží na soutěžním kalendáři."

Dá se sportovní střelbou uživit i bez toho, aby vás financovalo ministerstvo vnitra?

"Naše příprava je natolik náročná, že zaplaťpánbůh za podporu z ministerstva. Flinty a náboje nemusíme naštěstí z velké části kupovat, zabezpečují nás přímo výrobci."

Jak si tedy žije střelec, který to umí?

"Když to porovnáme s jinými sporty, jak se mají třeba fotbalisté nebo hokejisté na naší úrovni, to je něco absolutně nesrovnatelného. Jsme vlastně zaměstnanci ministerstva vnitra a řídíme se jeho řády, sportovní střelbou člověk v žádném případě nezbohatne."

Co tedy budete dělat, až se střelbou skončíte, abyste i nadále dokázal zajistit sebe i rodinu?

"To v tuto chvíli nevím. Studoval jsem pedagogickou výchovu, ale nevím, jestli bych se vrátil k učení. Chtěl bych i nadále dělat, co umím, třeba bych znovu mohl trénovat."

V kolika letech se musí se střelbou začít, když se někdo bude chtít stát předním světovým závodníkem?

"Ideální věk je patnáct let. Je lepší, když takto staří kluci mají zázemí v rodinách střelců nebo myslivců. Široký nábor nových členů by byl finančně nákladný. Kdyby ale někdo přesto sám chtěl začít střílet, musí se obrátit na klub. Poměrně brzy se pozná, zda takový chlapec má talent."

Stříbrný střelec Petr Málek (vlevo) na stupních vítězů.

Autor:






Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?
Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?

Vyšumění přátelství nemusí být jen vaše vina.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze