Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Úterý 17. října 2017 Hedvika

Útok? Jen planý poplach!

27 2002
Salt Lake City - (Od zvláštních zpravodajů MF DNES) Ruce vzhůru! Uzavřít prostor! Zavolejte pyrotechniky! Každý z bezpečnostních poplachů na olympiádě se ukázal jako planý. Naštěstí. Olympijský oheň zhasl a v údolí Solného jezera se rozhostila úleva. Vybuchovaly pouze salvy slavnostního ohňostroje. Přes sto tisíc příslušníků bezpečnostních složek si mohlo oddechnout: "Uhlídali jsme hry!" Pečlivé prohlídky, pro mnohé ponižující, trápily na hrách diváky, sportovce, jejich doprovod i novináře. Třetí šacování během dopoledne kdekoho dopálilo, ovšem vojáci, agenti a policisté splnili svůj úkol. Byli vlídní a nedovolili, aby byl někdo zraněn, nebo dokonce přišel o život.

Když se přece v Salt Lake City a okolí cosi strhlo, záhy se zjistil směšný omyl. Pár dní po zahájení se němečtí hokejisté procházeli po olympijské vesnici. Byla už tma. Najednou se zpoza domu vyrojilo několik mužů, svítili hráčům do očí baterkami a vyzývali je, aby zvedli ruce nad hlavu.

"Docela jsme se lekli, byli to lidé z FBI," vyprávěl později pobavený útočník Jan Benda. "Možná jsme byli podezřelí kvůli těm dlouhým německým kabátům. Ale hned se to vysvětlilo a vyměnili jsme si odznaky."

Ozbrojené jednotky později několikrát evakuovaly ulice a přivolávaly pyrotechniky. Tak třeba v blízkosti sjezdařského střediska v Park City ležely na zemi dva balíčky, vzdálené od sebe asi patnáct metrů. Přibližně hodinu nesměl do ohraničeného prostoru vkročit žádný civilista.

Experti nakonec zjistili, že objekty jsou naprosto neškodné. První poměrně rychle otevřeli, zatímco druhý, velký jako krabice od bot, prohlédl nejprve robot a pak na něj hasiči nastříkali vodu. "To abychom eliminovali výbušnost střelného prachu, pokud by tam byl," vysvětlil policejní mluvčí Jack Ford.

Nikoliv tísnivý strach, spíš "neprůstřelná" opatrnost se vznášela nad státem Utah. Ve vzduchu kroužily helikoptéry, ovšem na ulicích a tribunách se neukazovalo mnoho uniforem. Vedle vojáků, gardistů a policistů ve stejnokrojích se pohybovalo plno agentů v civilu.

Tisíce kamer snímaly klíčová místa, záběry nepřetržitě sledovali v bezpečnostním centru zaměstnanci FBI a CIA. Náklady na veškerá opatření šly do stovek milionů dolarů. Nicméně Amerika, raněná loňskými útoky teroristů, nemohla selhat. Potřebovala si zahojit sebevědomí. "Vzhledem k tragickým událostem z 11. září je úspěchem, že se hry vůbec konaly," prohlásil Milan Jirásek, předseda Českého olympijského výboru.

Kontroly při vstupu na sportoviště nebo do vesnice nikoho neušetřily. Byť každý úkon následovalo poděkování a omluvný úsměv dobrovolníka, ruská běžkyně na lyžích Larisa Lazutinová soptila: "Už jsem na čtvrté olympiádě, ale nikde se mi tak nehrabali ve věcech jako tady! Při každé prohlídce se cítím ponížená, nemám nic špatného na svědomí." Uběhlo čtrnáct dní a zkušená závodnice uvízla v dopingovém skandálu. Že by proto byla podrážděná? Možná.

Většina reprezentantů nemilé povinnosti snášela trpělivě. "Nemáme zprávy, že by to někoho z naší výpravy rušilo od výkonu," řekl Jirásek. "Kontroly chápu, doma se o mě nemusí tolik bát," tvrdil běžec Lukáš Bauer. "Vadilo mi jen, že jsem jednou prošel a za deset minut jsem u detektoru pískal. Nebo mi zkontrolovali jednu kapsu  batohu a ostatní nechali být."

Pro ochranu účastníků se nikdy neudělalo víc než v minulých měsících v Salt Lake City. Prevence se přiblížila maximu, nicméně pořadatelé příštích her z nového standardu nejspíš málo sleví. Jestli vůbec. Všetečná bezpečnostní opatření ze Salt Lake City už z olympijských her nejspíš nezmizí.

Jak viděli přísné prohlídky olympionici?

Kateřina Neumannová, běžkyně na lyžích: Je to trochu divné, když nám čichají k pití. Jenže všichni by měli být tolerantní. Víme, že to dělají pro nás.

Roman Hamrlík, hokejista: Záleželo na poctivosti kontrolora. Někdo byl v pohodě, někdo šťoural. Občas mě to unavovalo, ale nemělo cenu se rozčilovat. Nic bych s tím stejně neudělal.

Aleš Valenta, akrobatický lyžař: Vždycky jsem se divil, že žádné kontroly nejsou. Třeba na minulé olympiádě v Naganu nebo do amerických letadel se dřív dalo pronést cokoliv. Teprve teď mi to připadá normální.

Stefania Belmondová, běžkyně na lyžích: Bože, už zase, prosím, ne! říkám si někdy. Ale chápu ty lidi. Je to pro nás, kvůli naší bezpečnosti.

Příslušníci národní gardy pochodují olympijskou vesnicí - typický obrázek nadcházejících ZOH v Salt Lake City.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze