Tou je rozšířený termín konání her: 30. 7. - 29. 8. Během této doby nesmí sportovec užívat třeba ani efedrin v rámci léků, pokud nedostane tzv. terapeutickou výjimku. Konec výmluv o nedopatření při podávání léku. Konec tréninku pod drogou.
Je toho hodně, co v Aténách hříšníkům neprojde. Třeba marihuana. Ale díky zlepšujícím se podmínkám dopingových komisařů už ani mnohem nebezpečnější strašák - růstový hormon. Ten je sportovci používán ke stimulování růstu svalů.
"Máme test, který růstový hormon odhalí. A ten je už pro Atény připraven," řekla Claire Hartleyová ze southamptonské univerzity pro agenturu Reuters. "V mnichovské laboratoři jsou hormon schopní zjistit do šestatřiceti hodin po jeho podání."
Zástupci světové antidopingové agentury (WADA) nepotvrdili, že tento test bude používán už přímo v Aténách. "Ale to není zas tak důležité. Můžeme vzorky kontrolovat i zpětně," potvrdil mluvčí WADA.
Je před čím se chránit. Požívání růstového hormonu může mít velmi nepříjemné vedlejší účinky. Vede například k chorobám srdce.
Americký koulař C. J. Hunter z jeho užívání nedávno před vyšetřovateli obvinil svou bývalou manželku Marion Jonesovou. "Brala jej i během olympiády v Sydney," uvedl. Podle něj přibírala Jonesová k růstovému hormonu i EPO (erythropoetin) a THG (tetrahydrogestrinon).
První zlepšuje vytrvalost, druhý je používán pro vylepšení silové fáze.
"Vrcholový sport je v krizi. Když se mluví o dopingu v souvislosti s nejlepšími, jako jsou Jonesová, Montgomery, nebo cyklista Millar, jsou obrovským způsobem znehodnoceny výsledky největších závodů," míní český expert Jan Hnízdil. "Je otázka, co se teď bude dít. Bojím se, že sport si sám nedokáže pomoci."
Budou za těchto okolností Atény 2004 "čisté"? Zní to jako naivní otázka. "Myslím, že to už ani nikdo nečeká," říká šéf exekutivy Českého antidopingového výboru Jan Chlumský.
Možná je proto na čase zeptat se na něco jiného: Jaký nový podpůrný prostředek hry objeví? Budou Atény poslední olympiádou bez genového dopingu? "V odborných časopisech jsem četl, že v Pekingu 2008 už sportovci budou genový doping používat," přikyvuje Hnízdil.
Genový doping spočívá v cíleném vpravení genetické informace do těla za účelem zvýšení výkonnosti.
"Přirovnal bych to k virové nákaze," tvrdí Hnízdil. "Ve světě tak experimentálně zvyšovali tvorbu erythropoetinu u šimpanzů. Jenže zatím tuto tvorbu nelze regulovat a zastavit. V této fázi výzkumu jde šimpanzům o život."
Možná se blíží milník, který se nezapíše jen do olympijských kronik. Člověk je hnán touhou být nejlepší. Překonávat druhé, překonávat sám sebe. Co všechno je však kvůli tomu schopen udělat?