Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 19. října 2017 Michaela

V zrcadle Kraj nepozná, že je boxer

20 2000
P r a h a - Kdyby se vyhlašovala anketa o největší české medailové překvapení z uplynulých olympijských her v Sydney, patřil by bezpochyby ke žhavým favoritům stříbrný boxer Rudolf Kraj. S úspěchem tohoto mělnického rodáka na australské půdě se příliš mepočítalo, o to větší radost panovala po jeho vítězném tažení, které zastavil až ve finále kategorie do 81 kg Rus Lebzjak. I přes porážku s ním, prožíval Rudolf Kraj v následujících dnech oprávněně euforii ze životního úspěchu. Nabízíme vám úryvek z rozhovoru, který najdete v pondělním vydání MF DNES.

Cítíte někdy při boxu strach?
Strach nikdy, ale trému vždycky. Tu přece cítí každý sportovec. Ale když boxer prohraje, tak u toho zároveň dostane do huby. Tréma musí být, s ní zůstávám opatrný a pozorný, nejsem machýrek. Jinak dostanu jednu ránu, padnu a nazdar.

Vypráví se, že vás k boxu přivedly filmy o Rockym se Sylvesterem Stallonem. Je to pravda?
Před deseti lety to byl nejlepší film o boxu vůbec. Vím, že je to blbost, když do sebe půlhodiny mlátí jako vzteklí, krvaví padají k zemi a oči mají jako chameleoni. Pak je konec a oni v pohodě odkráčí. Ve skutečnosti je to úplně jinak, ale já byl bažant, já to hltal, chtěl jsem být jako Rocky.

Začínal jste v patnácti. Jak jste prožíval první modřiny?
Já ale nemívám modřiny, jen zřídka, jednou za rok. Občas mám natlučená ramena, ale na hlavě ani stopa. Někomu stačí, že se cvrnkne pod oko a hned mu modrá. Já dostanu bombu a nic. Jestli jsem měl v kariéře deset monoklů, tak je to hodně. Dostal jsem třeba ránu na čumák, fakt jsem cítil, jak se mi rozplácnul, a prostě jsem byl v pohodě. Koukám do zrcadla a nevěřím: Do háje, kdy už mi konečně naskočí monokl, abych vypadal jako boxer. Ne, nestěžuju si, určitě je to lepší než kdybych všude chodil s modrým okem a rozbitou hubu.

Jakou rukou udeříte raději? Které víc věříte?
Jsem pravák, na tu ruku spoléhám. Ještě před šesti lety jako bych levačku vůbec neměl, ale pak jsem si druhou ruku párkrát narazil, dostal ji do dlahy a musel jsem cvičit levačku. Hodně se zlepšila. Nejtvrdší úder mám pravý direkt, ale hned po něm je levý hák, což u mě nebývalo.

Když soupeře vidíte v šatně, vnímáte, co dělá, jak se připravuje?
Nehlídám ho. Stačí, když vím, kdo to je. Oba jsme za plentou a oba jsme nervózní, to vám garantuju. Já vedle sebe potřebuju člověka, který do mě pořád hučí, třeba maséra, který mě plácá, dělá srandičky, musím se hýbat, nesmím být sám, nesmím se zamyslet. Pak vkročím do ringu a na všechno zapomínám. Vidím jen toho chlapa před sebou.

Boxeři Lukáš Konečný (vlevo) a Rudolf Kraj

Český boxer Rudolf Kraj (vpravo) zasypává údery amerického soupeře Andersona

Český boxer Rudolf Kraj udeřil amerického soupeře Andersona

Český boxer Rudolf Kraj vyřadil ve 2. kole Američana Andersona

Český boxer Kraj v souboji s Albertem z Nigérie

Stříbrný olympionik Rudolf Kraj odpovídá v on-line rozhovoru

Autor:






Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze