Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Neděle 22. října 2017 Sabina

Zvládla zlomeniny i kolaps. Proto triatlonistka Frintová jede do Londýna

DO LONDÝNA. Triatlinostka Vendula Frintová se kvalifikovala na olympijské hry. | foto: Profimedia.cz

30 2012
Dva roky olympijské kvalifikace se potýkala nejenom se soupeřkami, ale také s vážnými zraněními. Nevzdala se a nyní si může oddechnout. Jistotu olympijského startu v Londýně získala česká triatlonistka Vendula Frintová na poslední chvíli na závodech v Madridu.

Přitom v Madridu se jí situace začala komplikovat už při plavání, hned na prvních bójkách se nedokázala dostat na správné místo v balíku, schytala pěknou řádku ran a kopanců a nedokázala se z toho plně zotavit.

"Tím pádem jsem se na kole dostala až do třetího balíku a ztráta na soupeřky vpředu narůstala," popisovala členka Xpower Profi Teamu. "Běh byl pouze o dokončení závodu, ale ani to mi nezaručovalo jistotu olympijského postupu, takže nálada nebyla nejveselejší. Ten závod jsem si protrpěla od začátku do konce."

Když už máte olympijskou jistotu, je to lepší? Jaké jsou pocity?
Jsem opravdu ráda, že to mám za sebou.

Kolika závodů jste se vůbec za ty dva roky olympijské kvalifikace zúčastnila?
V roce 2010 jsem absolvovala pouze dva závody, zbytek sezóny jsem laborovala s únavovou zlomeninou zánártních kůstek v levém chodidle a posléze s otevřenou zlomeninou prostředníčku pravé ruky, kterou jsem si přivodila hned při svém prvním startu po návratu z mistrovství Evropy. Rok 2011 pro mě začal slibně pátým místem na Světovém poháru v Austrálii, po něm jsem však už absolvovala jen jeden závod, než se opět ozvaly problémy s nohou. Přes zranění jsem poté vybojovala stříbro na evropském šampionátu. Bohužel, následující týden mi diagnostikovali únavovou zlomeninu hlavičky fibuly a já byla opět vyřazena z tréninku i závodů. Hon za olympijskými body tak pro mě naplno opět začal na podzim loňského roku. Jen od října mám za sebou závody v Korei, Kolumbii, na Novém Zélandu, v Austrálii, Jihoafrické republice, Izraeli, Mexiku a Spojených státech.

Během kvalifikace vás potkalo dost problémů včetně květnového kolapsu v Mexiku, kde jste zkolabovala 20 metrů před cílem. Kdy vám bylo nejhůře?
Určitě v mexické nemocnici. V první chvíli po probuzení jsem vůbec netušila, kde jsem, co se mi stalo, ani zda budu v pořádku.

Na poslední postupové místo jste se probojovala v San Diegu, pouhý týden po kolapsu a bezvědomí. Jak jste se dokázala vrátit takhle rychle zpátky a dosáhnout na 18. příčku?
Ani sama nevím. Před závodem jsem se cítila velice špatně, ale skvělá péče v tamní rodině, kde jsem bydlela místo hotelu, a zásah špičkového chiropraktika mi určitě pomohly po psychické i fyzické stránce.

Zapochybovala jste někdy během kvalifikace, že by to nemuselo vyjít?
Během osmi hodin na kapačkách v mexické nemocnici jsem měla dost času přemýšlet o ledasčem…

Co vás teď čeká do olympijských her? Odpočinek nebo tvrdý trénink?
Odpočinek je teď určitě na prvním místě, bez načerpání nových sil bych se nemohla vrhnout do kvalitního tréninku, který teď potřebuji ze všeho nejvíc. Do olympiády bych měla ještě minimálně dvakrát závodit, ale momentálně není ještě o všem rozhodnuto.

Při svém prvním olympijském startu v Pekingu jste dosáhla historicky nejlepšího českého umístění v ženském triatlonu. Jaký je cíl pro Londýn?
Jediným cílem pro Londýn je dobře zaplavat a vyvarovat se všech zbytečných chyb. Pak se může stát cokoli.

Kde je potřeba přidat? V čem jste měla během kvalifikace největší problémy?
Přidat je určitě potřeba ve všem. Největším problémem vždy bohužel byly, jsou a budou zranění provázející neustále mou kariéru. V první řadě je tedy důležité, abych absolvovala závěrečnou olympijskou přípravu zdravá, protože jinak se kvalitní potřebná práce zvládnout nedá.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze