"Předem jsem si představoval, jak budu při zisku medaile skákat po lodi a radovat se, ale nakonec jsem si to vůbec neužil. Bylo mi špatně a hrozně se mi motala hlava," přiznal Jakub Hanák.
Veslaři dali do závodu úplně všechno a za cílem byli tak skleslí, až se zdálo, že jim je stříbro málo. "Kdepak, máme obrovskou radost," vyvracel Tomáš Karas. "Chtěli jsme to v cíli oslavit, ale vůbec jsme na to neměli sílu. Byli jsme rádi, že jsme se vůbec udrželi v lodi."
Sotva přirazili k platu, bylo jasné, o čem Karas mluví. Vysílení borci sotva vystoupili. Jirka si svlékl horní část kombinézy a pomalu se došoural do zóny pro novinářské rozhovory. Ve stínu kameramanů a reportérů se svalil na zem a zhluboka dýchal.
Ostatní padli hned u lodě. Kopřiva si chladil nohy ve vodě, Karas vedle ležel na zádech, Hanák hledal nejbližší stín. "Mám okno, vůbec nevím, co jsem do televize říkal," přiznal později Hanák.
"Když je klidná voda nebo povítr, tak je člověk hodně zadýchaný, v protivětru se dýchá lépe, ale zase bolí ruce i nohy," popisuje Kopřiva obvyklé pocity po závodě. "Ale dneska jsem byl tak celkově vyčerpaný, že ani nevím, jestli mě víc bolely nohy nebo jsem byl zadýchaný."
Šest desetin vteřiny od zlata
O tom, že se na ruskou loď v závěru rychle dotahovali a že by při dřívějším nástupu do finiše možná mohli být i zlatí, se dozvídali až zpětně. "Ve finiši při rychlé frekvenci se už nemůžeme otáčet, i malá chybička by mohla způsobit malér. Snažili jsme se udržet před Poláky a odrazit útok Ukrajinců," přiznává Karas, že si především hlídali druhé místo.
"Až před chvíli jsem se díval na výsledkovou listinu a zjistil jsem, že nás Rusové porazili jen o šest desetin vteřiny," říkal hodinu po závodě Hanák. "Myslel jsem, že vyhráli o víc, ale nemrzí mě to. Na to teď vůbec nebudu myslet, raduji se ze stříbrné medaile a užiji si to."
Stejně reaguje i Kopřiva. "Takhle možná budu přemýšlet za mnoho let. Dnes vím, že jsme dali jsme do závodu maximum, ale Rusové že jeli výborně. My bychom dnes byli strašně šťastní i s bronzovou medailí."
Kopřiva jel poslední závod v životě
Kopřiva si úspěch užíval o to víc, že jel svůj poslední závod v životě. "V červnu jsem dostudoval ekonomiku a chystám se skončit závodní kariéru. Už mám místo, začne mi nový život," řekl a víc se na toto téma nechtěl bavit. "Byl bych radši, kdybyste se ptali k závodu."
Finále Kopřiva a spol. rozjeli hodně rychle. Celou první polovinu vedli, na 500 metrech i na kilometru měli náskok tří desetin vteřiny. Na dalším úseku klesli na třetí místo, ale ve finiši se vrátili na stříbrnou pozici.
"Mohlo by se zdát, že jsme po kilometru zpomalili a nevedlo se nám, ale tak to není. Snažili jsme se napálit prvních pět set metrů, udělat si pozici a pak myslet i na správné rozložení sil," říká Kopřiva. "Neměli jsme taktiku jet závod start-cíl na prvním místě."
Jakub Hanák se přiznal, že měl trochu obavy z podmínek: "Bál jsem se protivětru, bylo jasné, že bude víc vyhovovat silovějším posádkám."
Že však budou v cíli první Rusové, to nenapadlo žádného z českých veslařů. "V semifinále jsme je porazili a byli jsme jasně lepší. Věřil jsem, že když s nimi vydržíme jet do poloviny závodu, tak je pak porazíme," svěřil se Hanák.
"Na vítěze bychom před závodem čekali každou jinou posádku jen ne tu z Ruska," dodal David Kopřiva.
I s medailemi naskákali do vody
Při rozhovorech s novináři se David Kopřiva zabalil do české vlajky a svěřoval se, jak se těší, až s ní vyrazí na slavnostní vyhlášení vítězů. "Českou vlajku hodně prožívám. Na jejím slavnostním vztyčení v olympijské vesnici jsem si řekl, že bych tady chtěl určitě získat medaili, abych ji znovu viděl stoupat na stožár."
K medailovému ceremoniálu však dorazil s prázdnou. Jen strok David Jirka mával malou papírovou vlaječkou. "S vlajkou mě bohužel na vyhlášení nepustili, je to tady přísnější než na mistrovství světa," litoval.
Kopřiva jako háček projel první cílem, a jako první také dostal na krk stříbrnou medaili. Na platu před hlavní tribunou nejsou stupně vítězů, medailisté se jen srovnají do obvyklého pořadí s vítězi uprostřed, a už sklánějí hlavy k pověšení medaile a dekorování olivovou ratolestí.
Z věnečků na hlavě byli svalnatí sportovci trochu rozpačití, Jirka ho radši hned sundal a začal s ním mávat divákům.
Pak ale vzal ceremoniál nezvyklý obrat. Čeští reprezentanti znenadání naskákali do vody. "Bylo to spontánní, pokyn dal Kuba Hanák, ale kdyby to neřekl on, určitě by to napadlo někoho jiného," myslí si Kopřiva.
Olivové věnce a kytice nechali veslaři na břehu, medaili si každý pevně držel v dlani a plaval i s ní.
Další oslavy mají stříbrní medailisté před sebou. Hned po závodě odložili návrat z Atén domů a raději budou chvíli relaxovat pod řeckým sluncem. "Měli jsme letět už v pondělí v pět hodin ráno," poznamenal Hanák.
"Během závodů jsme nebyli na žádných jiných sportech, tak si to teď chceme užít," řekl Hanák. Moc se těší i na pivo. "Měsíc a půl jsem neměl plechovku piva, takže to dneska budu dohánět," plánuje Kopřiva a Hanák doplňuje: "Bar v Českém olympijském domě dneska asi zbouráme."
Českou párovou čtyřku jsme představili v pátek ZDE
Tři finálové jízdy absolvovali čeští veslaři už v sobotu, ale na stupně vítězů se nedostali. Skifařka Knapková skončila čtvrtá, na skifaře Chalupu i dvojskif Synek - Doleček zbyla pátá místa.
HANÁK, JIRKA, KARAS, KOPŘIVAzde najdete články o stříbrné párové čtyřce
O ostatních nedělních závodech čtěte ZDE
 Párová čtyřka ve složení David Kopřiva, Tomáš Karas, Jakub Hanák a David Jirka vybojovala stříbrnou olympijskou medaili. |
 Česká párová čtyřka (vpopředí) si na OH v Aténách dojela pro stříbrné medaile. Vzadu vítězní Rusové. |
 Ruská párová čtyřka vyhrála finále na olympijských hrách v Aténách. |
