Když se před nimi zmíníte o neustále zmiňovaném nebezpečí viru zika, Prskavec hned reaguje: „Mediální bublina.“
„Ani jsem nikde žádného komára neviděla,“ říká Kudějová.
„Nevěřím, že by kvůli zice byla olympiáda nebezpečná,“ dodává její parťák. Také podle posledních zpráv lékařů a vědců je virus v Brazílii na ústupu.
S dopravními kolapsy v olympijském městě už je to jiné. „Zácpy jsou dál na denním pořádku,“ říká Prskavec. „Zvlášť teď, kdy se snaží dostavět rychlé pruhy pro olympijskou dopravu. V normálním pruhu proto stojí bagr a blokuje ho.“
Právě rychlé olympijské pruhy mají být v srpnu spásou pro aktéry her. „Na některých úsecích možná nebudou úplně dokončené nebo vyasfaltované, ale budou,“ doufá kajakář.
Kudějová pochybuje: „Připadalo mi, že od naší poslední návštěvy Ria (v listopadu) s těmi pruhy zrovna moc nepostoupili.“
Naopak olympijská sportoviště stojí. „Jsou dokončená,“ ujistí Prskavec. Tedy víceméně. „Tu a tam asi nestihnou dostavět některé pomocné budovy, třeba na kontrolu vstupenek, a místo nich použijí provizorní stany.“
Okolí sportovišť se ponese též v duchu Potěmkinových vesnic. „Hned za branou našeho areálu Deodoro to ještě loni vypadalo příšerně. Teď ho trochu vyčistili, postavili nové chodníky. Snaží se, aby se veškerá bída z očí sportovců ztratila. Kdo sem přijede jen na hry, třeba si ani ničeho nevšimne.“
Ovšem stačilo, aby vyjeli od areálu dál směrem ke svému hotelu, a obrázky, které pozorovali cestou přes slumy z auta, byly bizarní.
„Přímo na tříproudové silnici tam v noci spalují hordy odpadků,“ povídá Prskavec.
„Na jedné z těch skládek se tři dny stravovala prasata s mláďaty, pak se tam pásli koně. To je normální,“ líčí Kudějová. Faktem však je, že cesta do jejich hotelu vedla mimo chráněnou olympijskou zónu.
NÁCVIK. Při tréninku vodních slalomářů brazilští vojáci nacvičovali, jak reagovat v případě chemického či biologického útoku na hrách.
Kdovíjaké předolympijské nadšení Brazilců dosud nepozorovali.
„Připadají mi, jako by ty hry ani nechtěli. V okolí Olympijského parku Deodoro spíš řeší, jak sehnat dost peněz, aby si koupili jídlo,“ soudí Prskavec.
Kudějová přemítá: „Zajímalo by mě, co provedou organizátoři při hrách s místní kriminalitou. My budeme hlídaní, ale co fanoušci?“
Sami obyvatelé Ria minulý týden demonstrovali proti rostoucímu zápachu v oblasti Olympijského parku Barra. „Dno betonového koryta potoka je pokryté černým bahnem a zapáchá, jako kdyby někdo vypustil septik. A tohle vše teče rovnou do moře,“ popsal David Koubek, zpravodaj Radiožurnálu.
„Není to jako procházka lesem, je to vůně města,“ říká Prskavec. „Ale vyložený zápach jsem necítil.“
Jejich olympijský kanál byl na jaře využíván i coby veřejné koupaliště, než jej organizátoři v květnu otevřeli pro předolympijský kemp vodních slalomářů.
„Ve vodě potom bylo dost odpadků,“ povídá Prskavec.
„Snažili se nepořádek z koupaliště uklidit,“ říká Kudějová. „Větším problémem ale podle mě je, že začalo obrůstat nějakou zelenou rostlinou a ta teď plave po celém kanálu.“
Dvoutýdenní kemp a samotný olympijský kanál si ale oba pochvalují. „Velikostí válců se začíná víc a víc podobat tomu londýnskému,“ srovnává Kudějová. A v tom přece oba loni získali světové zlato.
„Věřím, že to nakonec bude dobrá, pohodová olympiáda. Brazilci to zvládnou,“ věští Prskavec.
