ČOV navazuje na variantu připravenou pro únorové volby, které se nesměly konat po zásahu soudu. Další změna by konání voleb odložila do vrcholících příprav na OH v Tokiu.
Bude to čtvrtý pokus o uspořádání voleb. Loni na podzim dvakrát chystal ČOV klasické plénum, ale ani jednou se kvůli epidemiologické situaci v Česku nemohlo uskutečnit.
Na únor vzhledem k pokračujícím koronavirovým opatřením naplánoval ČOV samostatné volby vedení bez pléna, ale několik dní před jejich konáním je předběžným opatřením zakázal Městský soud v Praze. Ten vyhověl podnětům předsedy Sdružení sportovních svazů ČR Zdeňka Ertla a předsedy Autoklubu ČR Jana Šťovíčka, kteří napadli své vyřazení ze seznamu kandidátů do výkonného výboru.
Vrchní soud v Praze ale následně vyhověl odvolání ČOV a obě předběžná opatření označil jako nezákonná.
Samotný formát voleb, který tehdy napadla Česká unie sportu, tehdy soud uznal jako možný. Aktuální vedení ČOV se pro něj rozhodlo znovu, ale Kejvalův kritik a protikandidát Neusser s ním nesouhlasí. „Současná situace již dovoluje svolat řádné plénum. Valnou hromadu již například uskutečnil Český atletický svaz. FAČR svou valnou hromadu plánuje na 3. června,“ uvedl.
Trvání na distančních volbách považuje za důkaz, že se současný předseda obává diskuze. „Má strach se postavit před delegáty a nechat svobodně všechny vyjádřit svůj názor, to by mohlo být velmi nepříjemné pro celé vedení Českého olympijského výboru. ČOV v čele s předsedou Jiřím Kejvalem je kritizován a dokonce žalován třemi spolky, včetně stížnosti na ÚHOS. Tyto skutečnosti nemají v české historii olympijského hnutí obdoby. O takto skandálních věcech se na půdě ČOV nemůže svobodně diskutovat,“ dodal.
Předseda ČOV Kejval v únoru upozorňoval, že plénum by bylo problematické, i kdyby ČOV dostal povolení ho uspořádat s testováním delegátů. „Ne každý je ochoten se nechat testovat a my bychom neměli právo ho vyhodit. Lidé, kteří kandidují, musí přijít osobně, nemohou mít žádné zastoupení. Bylo by velké riziko, že někdo bude pozitivní a zažaluje nás,“ řekl tehdy.
Jiří Kejval
Podmínky konání voleb schválilo 25. února plénum. Ze 79 delegátů bylo 70 pro a čtyři proti. „Tento formát voleb schválil i Mezinárodní olympijský výbor. Předmětné rozhodnutí je tedy legitimní, k jeho realizaci nedošlo pouze na základě nezákonného soudního rozhodnutí a vyhlášení voleb za jiných podmínek by termín jejich konání opět posunulo, nejdříve na červen nebo červenec, což by zasahovalo do neodkladných příprav a odletu na olympijské hry v Tokiu. Žádná instituce rovněž nemůže ČOV garantovat, jaká bude v následujících týdnech pandemická situace, respektive případná opatření,“ uvedl nyní ČOV.
Už od loňského podzimu je kampaň nezvykle vyhrocená. Kejval čelil kritice ze strany protikandidáta i České unie sportu. Výtky se týkají mimo jiné Kejvalova údajného autoritativního řízení ČOV.
ČUS také opakovaně napadá, že olympijský výbor zval na OH a další olympijské akce ministerské úředníky. To však ČOV považuje za běžnou praxi. Podle Kejvala útoky na ČOV začaly po vypuknutí dotační aféry v roce 2017, kvůli které stojí před soudem ČUS i její předseda Miroslav Jansta. Terčem kritiky jsou i aktuální stanovy ČOV.
