Před čtyřmi lety v Atlantě spal tehdejší Palinkův spoluhráč Pakosta na zemi, protože se do postele prostě nevešel. V Sydney se Martin Lébl, který je s 201 centimetry nejvyšším členem české výpravy, pohodlně natáhne a ještě pár centimetrů zbude. "Předem nám objednali delší postele, spí se nám perfektně," pochvaloval si dvacetiletý dlouhán.
Také prostředí, v němž se bude hrát, ho nadchlo. "Tak nádhernou pláž jsem ještě v životě neviděl. Písek je tak akorát, ani tvrdý, ani se neboří. Na kurty ho nemuseli odnikud navážet, je ho tady všude plno," liboval si Lébl. Bolavá záda, s nimiž do Austrálie přiletěl, prý ještě trochu cítí, ale v tréninku ho to nijak neomezuje.
Mnoha sportovcům dělá v Sydney starosti silný vítr a plážoví volejbalisté nejsou výjimkou. "Na druhém kurtu to pořádně fouká. Kdo bude podávat proti větru, bude mít velkou výhodu, protože míč jde rychle k zemi. Na centrálním kurtu je to jen o trošku lepší," posteskl si Palinek a s povzdechem dodal, že právě bratři Lacigové ze Švýcarska, jejich soupeři v prvním kole, mají servis velmi nepříjemný. "Zatím se tady neobjevili. Prý se připravují někde v klidu a přijedou až na poslední chvíli, podobně jako Brazilci. Všechny ostatní jsme už viděli," řekl Palinek.
S devítihodinovým časovým rozdílem se čeští volejbalisté prý už vyrovnali. Jenom v autobuse, jemuž cesta z olympijské vesnice na pláž zabere víc než hodinu, prý zatím pokaždé usnuli. "Až dneska to bylo jiné. Dědula, co řídil, to pojal jako zájezd s cestovní kanceláří. Pořád křičel do mikrofonu a já jsem pro samé 'napravo vidíte, nalevo vidíte' nezamhouřil oka," remcal Palinek, ale bylo vidět, že zpestření cesty uvítal.
