To jen dokládá, jak podivné léto obě prožívají. Červenec jim vyšel skvěle, na turnajích na Mallorce a ve Francii se dařilo. Jenže v dalších dnech postihly obě dámy zdravotní trable. Novákové se připomnělo bolestivé rameno, Celbovou trápilo zraněné koleno a taky lýtko.
„Hrajeme spolu už hodně dlouho, možná se to teď začalo projevovat,“ říká mrzutě Nováková. „Třeba nás to ale naopak posílí.“
Na olympiádě v Sydney skončil český pár na devátém místě. Letos Celbová s Novákovou myslely na lepší umístění, ale kromě vlny nemocí a zranění je nepotěšil ani těžký los olympijského turnaje.
Ve skupině se utkají s nejvýše nasazenými Američankami, pak se silnými Nizozemkami a Japonkami. „Ale když už ze skupiny postoupíme, můžeme klidně skončit osmé. Nebo i výš,“ tajně doufá Nováková.
|
Program českých volejbalistek v základní skupině |
|
15. srpna, 10:00 - Leenstraová, Kadijková (Niz.) |
Olympijské hřiště ve Faliru je hned u šplouchajícího moře. Dvojnásobné mistryně Evropy to těší. „U moře se hraje líp,“ přiznává Nováková. „Stejně jako při pěkném počasí.“
Nepleťte se. Pěkné počasí pro Novákovou neznamená čtyřicetistupňová výheň. Volejbalistka nikdy nevyznávala dovolené, při kterých se jen polehává na pláži. Má radši mírnější klima.
V Aténách se však vysoké teploty očekávají. „Trochu se toho bojím. Sluneční ekzémy? To znám. Vlastně slunce nemám vůbec ráda,“ tvrdí překvapivě.
Do Atén si české volejbalistky vezou několik plyšových hraček pro štěstí. Do Řecka za nimi přijede skupina kamarádů. Češky mají hlasitou podporu zajištěnu.
A po olympiádě? Nováková loni tajemně řekla, že se možná chystá čas jiných než volejbalových plánů. Ani teď není konkrétnější. „No, zatím bych to nerada upřesňovala.“
