Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Neděle 22. října 2017 Sabina

Vyhrála jsem díky vaší podpoře, vzkázala Sáblíková všem fanouškům

Martina Sáblíková (vpravo) se studentkou Petrou Vančurovou, která za lístky na rychlobruslení zaplatila překupníkovi 400 dolarů. | foto: Václav Mudra

15 2010
Vancouver (Od zvláštních zpravodajů iDNES.cz) - V očích se jí každou chvíli zaleskly slzy dojetí, když poslouchala vzkazy od fanoušků z domova. V noci po svém zlatém olympijském triumfu odpovídala Martina Sáblíková v on-line rozhovoru čtenářům iDNES.cz, kteří jí posílali spousty gratulací a dojemných vzkazů.

"Z těch dvou vteřin, o které jsem vyhrála, je převážná většina díky vám," vzkázala dvaadvacetiletá rychlobruslařka všem svým fanouškům.

On-line rozhovor probíhal v salonku Českého olympijského domu ve Vancouveru. Martina Sáblíková se pohodlně usadila na jednu židli, na druhou si natáhla nohy. "Moc mě bolí," posteskla si. S radostí proto přijala nabídku, že si může nechat předčítat dotazy a sama bude jen diktovat odpovědi.

Celý text on-line rozhovoru

Poslouchala milé vzkazy, gratulace i pochvaly a byla vším dojatá. Snad nikdy neopomněla za blahopřání poděkovat. "Děkuji, že jste zůstal vzhůru," vzkázala jednomu ze čtenářů.

Pro čerstvou olympijskou šampionku znamenají fanoušci strašně moc. Hluboce jí upoutal i příběh české studentky, která za vstupenku na její závod zaplatila na černém trhu 400 dolarů. V průběhu on-line rozhovoru si jednadvacetiletá Petra Vančurová přišla za Sáblíkovou pro podpis. "Ahoj, já jsem Martina," vítala ji Sáblíková, podepsala drahou vstupenku a vrazila dívce do ruky zlatou medaili. "Jen si ji vyzkoušej, když jsi za sledování závodu dala tolik peněz," říkala dojatá sportovkyně.

V rozhovoru pak dál trpělivě odpovídala skoro hodinu, i když se den jejího triumfu pomalu blížil k půlnoci.

"Kam poslat blahopřání s květinou?" ptal se jeden z tazatelů. Sáblíková odpověděla s pokorou i originalitou: "Jestli vám to udělá radost, tak ji kupte a dejte ji sobě. Taková gratulace se cení a já jsem strašně ráda, že jste mě sledoval a fandil mi. Ta kytice vám patří."

Prozradila i několik zajímavostí ze závodu. Třeba o černých brýlích, které si po dojezdu bezděky nasadila. "Byla jsem tak nervózní, že jsem v první chvíli nevěděla, že je mám na očích. Až když jsem měla jistý bronz a zahlédla jsem se na obrazovce a došlo mi, že je mám."

Řeč se často točila kolem dalších olympijských závodů. Sáblíková bude velkou favoritkou především na pět kilometrů, ale ona předčasnou korunovaci odmítá. "Šance je vždycky, ale bude to ohromně těžké, protože jsme vyrovnané."

Vancouver není rozhodně její poslední olympiáda, ale kolik startů ještě stihne, to nechtěla tipovat. "Bude jich tolik, kolik mi moje nohy dovolí," uvedla.

Další sen? Zapálit olympijský oheň

Byla na roztrhání. Od chvíle, co se zlatou olympijskou medailí přišla ve Vancouveru do Českého domu, se nezastavila. Rozhovory, focení, autogramy. Martina Sáblíková je v kurzu. Největší humbuk v celé dosavadní kariéře? "Určitě. Ale ještě to možná přijde. Je to náročné," smála se.

Martina Sáblíková dostala dort ve tvaru rychlobruslařského oválu.

Martina Sáblíková dostala dort ve tvaru rychlobruslařského oválu.

Tu půlkilovou medaili střežila jako oko v hlavě. Neustále ji hladila, pořád po ní pokukovala.

"Je hezčí, než jsem si představovala. Navíc je moje. Ale je taky pěkně těžká, už mě z té stuhy bolí za krkem," usmívala se Martina Sáblíková. Přiznala, že s ní půjde i spát. "Budu ji mít na krku i v posteli. Tak snad se neuškrtím."

Ziskem olympijského zlata zkompletovala svou sbírku úspěchů. Už není v rychlobruslení velký individuální podnik, v němž by netriumfovala.

Ale ztráta motivace, nehrozí? "Kdepak, ta se pořád najde. Už jen kvůli těm lidem na dráze a všem, co mi fandí. Navíc překonávat sama sebe je přeci skvělý." Stále platí, že hodlá jezdit do pětatřiceti. Tedy minimálně dalších 13 let.

Od partnera olympioniků dostala na slavnostním večeru dort ve tvaru rychlobruslařské dráhy, další jí daroval pivo na celý rok. Premiér Jan Fischer jí věnoval medaili předsedy vlády.

Na telefonu, který během závodu zůstal na pokoji v olympijské vesnici, měla nespočet textových zpráv a nepřijatých hovorů. A když zavolala domů, rodiče se do telefonu neubránili slzám. "Brečeli oba."

Olympijským triumfem si splnila dávný sen, ten další se jí asi nesplní. "Viděla jsem Catrionu Le May Doanovou (bývalá rychlobruslařská šampionka), jak tady zapalovala oheň. A tak jsem si říkala, že bych chtěla zažít to samé. Jenže tohle asi nezažiju. Ale bylo by to hezký," smála se Sáblíková.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze