Maloval si pěknou a dlouhou kariéru v zámořské NHL, v Colorado Avalanche začal úspěšně. Bodoval, několikrát se podíval i do play-off.
Jenomže pak přišla zranění. A z nich deprese. Z Wolského se stal hokejový cestovatel, vyzkoušel dresy tehdejších Phoenix Coyotes, New York Rangers, Florida Panthers a nakonec Washington Capitals.
Program Kanadyhokej Švýcarsko 15.2. od 13:10 Česko 17.2. 04:10 Jižní Korea 18.2. 13:10 |
Pět týmů během čtyř let. „V sezoně 2009-10 jsem vstřelil 23 branek, byl jsem nadšený, šlo o můj nejlepší výkon. Jenomže další rok přišly problémy s třísly a zády. Vše se rozpadlo, začal jsem cestovat z týmu do týmu, najednou jsem s tím chtěl skončit, objevily se deprese,“ vypráví Wolski. Nakonec vyhledal pomoc psychiatra.
„Podržel mě hlavně táta, přesvědčil mě, abych nekončil.“
Aby našel motivaci, odešel do Ruska. „Najednou mi hokej začal jít, bavilo mě to.“ S Magnitogorskem před třemi lety vyhrál Gagarinův pohár, založil rodinu. Díky manželce a dvěma dětem našel klid.
Wojtek Wolski v NHL prokázal, že nájezdy umí:
Hrozivé zranění z nenápadné situace
Wolski si moc dobře pamatuje, co se v říjnu 2016 stalo: skočil po puku, soupeř z Astany Vladimir Merkelov na něj spadl, načež společně narazili do mantinelu. Wolski zůstal ležet bez hnutí.
Zážitky z nemocnicePřevoz do nemocnice paradoxně provázela dobrá nálada. „Vzpomínám si, že jsme s trenérem v záchrance vtipkovali. Nebyl jsem ani pořádně připoutaný, takže jsem cítil každý hrbol na silnici,“ říká Wolski. Pamatuje si také na to, jak z něj stříhali hokejové vybavení, jak ležel nahý, jak za ním přišla sestřička s papíry a žádala ho o podpis. „Myslel jsem, že mám podepsat nějaké dokumenty, ale ona chtěla autogram, protože je hokejovou fanynkou. Ležel jsem nahý, všichni se na mě chodili dívat, a tak když přišla ona s tou žádostí, věděl jsem, že budu v pořádku.“ |
Výsledek lékařského vyšetření byl jednoznačný: Dva zlomené krční obratle, poškozená mícha a otřes mozku.
„Hrozně jsem se vyděsil. Myslel jsem, že mi končí kariéra. Měl jsem syna a druhé dítě na cestě. Co když si s nimi nebudu moct hrát? Běhat s nimi, učit je hokej...“ řekl pro server theathletic.com Wolski.
Pozitivní zpráva od doktorů? Vše se zahojí samo, operace není nutná.
Potvrdil mu to i doktor v Torontu. Ten samý, který jej po pár týdnech léčení poslal na sál, protože se vše neléčilo tak, jak předpokládal. Hrozil konec kariéry.
Operaci zvládl, měsíc po ní už stál se synem na bruslích na zamrzlém hřišti.
From @GinoRedaTSN, @mike_p_johnson & @DarrenDreger: Wolski, Lee two of a number of terrific stories on Canada's Olympic roster. WATCH: https://t.co/nsx7xS10CB https://t.co/B6mLYVdCdX
Už v době rehabilitace věděl, že hráči NHL na olympiádu asi nepojedou, že mají šanci ostatní. „Zdá se, že bylo mým osudem znovu hrát.“
Zůstal pozitivní, začal meditovat, sledoval inspirativní videa a hnal se za myšlenkou účasti na olympiádě. „Jakmile se něco zkomplikovalo, pomyslel jsem na cíl, za kterým jdu.“
Nikdo z hráčů, kteří nyní do Pchjongčchangu míří, paradoxně nemůže říct, že olympiáda byla jejich snem. „Lhali by. Většina z nás věděla, že prostě není šance se tam podívat. Přes deset let kariéry jsem prostě věděl, že to není možné. Do poslední chvíle jsem předpokládal, že se NHL na poslední chvíli dohodne na účasti. Ale šanci jsme dostali my,“ raduje se Wolski.
Hokej na ZOHKompletní program turnaje v Pchjongčchangu |
Kanadští hokejisté působící hlavně v Evropě dostali opravdu šanci obřích rozměrů. Wolski reprezentuje jen jeden z mnoha poutavých příběhů.
„Hokej jsem nenáviděl. Pod depresemi jsem chtěl spáchat sebevraždu, zranění mě provází celou kariéru. Zpomalily mě, ale nezlomily. Zpětně to beru pozitivně, jsem vděčný. Jsem spokojený, jaký se ze mě stal hokejista a člověk,“ řekl pokorně kanadský útočník serveru theathletic.com.
Nyní směle míří za zlatem.
Podívejte se na zranění Wolského z roku 2016:
