Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Sobota 21. října 2017 Brigita

Žábry nemáme, litují akvabely

25 2004
Atény - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Vzpřímené, s naučeným, téměř strnulým úsměvem. Zastavily na molu, kde jim ohlásili známky. Uklonily se, zamávaly a stejně napřímeně zase odešly. „Ale byl to boj. Vyšplhat po sestavě schůdky z bazénu byl velký problém,“ říkala Ivana Bursová. „Nedivte se. Zkuste si zaběhnout sprint bez dechu. Nebo čtyřstovku na plný plyn,“ doplnila Soňa Bernardová.

Stejné plavky, stejný úsměv, stejný make-up, stejnou sponku na nosu a hlavně stejné pohyby. Synchronizované plavání. Ty dvě musejí být jako dvojčata, když je pohyb jiný, přicházejí ztráty.

K akvabelám se Češky dostaly náhodou přes moderní gymnastiku.

Proč? Není to taková nuda jako plavání ode zdi ke zdi, říkají. „Pod vodou vytváříme grimasy, každá sestava má svůj příběh.“ Bernardová s Bursovou se představily na olympiádě. Při technickém programu, kdy nad Aténami zněla skupina Jablkoň, skončily patnácté.

Po včerejším volném programu si nepolepšily. Mezi dvanáct nejlepších do finále se nedostaly.

Možná se vám bude u televize zdát, že to není těžký sport, ale nenechte se zmást. Ženy se točí ve vodě hlavou ke dnu, pod hladinou vydrží 40 vteřin i víc. Kmitají nohama, rukama, nezastaví se.

Třetinu času jsou pod vodou. K tomu předvádějí nacvičená čísla, hrají jako v divadle.

Trochu krasobruslení ve vodě
Rozhodčí sedí na židličkách přímo u bazénu a hodnotí od nuly do deseti. Technickou část sestavy, umělecký dojem, originalitu a především synchronizaci. „Ta při tréninku zabere nejvíc času,“ shodují se plavkyně.

Nová americká trenérka českých akvabel stála u břehu a prožívala každý pohyb. V ruce držela maskoty, plyšové králíky s plaveckými brýlemi. „Pochválila nás.“ Blondýnka Bernardová pracovala jako advokátní koncipientka, její strýc vlastní známý pivovar. Hnědovláska Bursová byla středoškolskou učitelkou zeměpisu, tělocviku a biologie.

Před olympiádou ale všechny síly vrhly do tréninku. Odjely na půl roku do Ameriky, trénovaly v Kalifornii.

Aby si přivydělaly, učily mladé akvabely. „Chtěly jsme pro olympiádu udělat všechno.“ A co cvičení dechu? „Vrozené to nemáme. Bohužel, žábry nám ještě nenarostly,“ smála se Bursová.

Figura pod hladinou může být dlouhá maximálně 45 vteřin, to určili lékaři. V tréninku akvabely plavou 50 metrů pod vodou.

Co třeba plavky? Češky nastoupily ve svítivě růžových se zelenými a černými pruhy, všude flitry a lesklé kamínky. „Stojí tak dva tři tisíce.

Objednáme si je a pak došíváme.“ Účes a make-up zaberou až dvě hodiny. „Ale teď jsme to stihly za třicet minut,“ říkala Bursová.

„Trend už je decentnější, ne být zmalované jako obrázky.“

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze