Teď se oba soupeři potkají hned v prvním duelu. Kdyby Češi prohráli se Slovenskem, bude to pro fanoušky obrovský neúspěch. "My to bereme jinak," tvrdí Zedník.
Opravdu?
Víte, kdyby šlo o čtvrtfinále, tak je to něco jiného. Ale tohle bude jenom zápas v základní skupině. V ní můžeme prohrát klidně úplně všechno, a pořád budeme mít šanci na zlato.
Takže nebudete chtít vyhrát?
To zase ne. Chtěl jsem spíš říct, že v tom utkání nebudeme pod tlakem, protože vlastně o nic nepůjde.
Minulou sezonu jste hrál na Floridě, kde bylo hodně Čechů. Jaký k nim máte vlastně vztah?
Bezvadný. Například s Honzou Bulisem jsem strávil pět sezon v Montrealu, na Floridě byl Tomáš Vokoun nebo Radek Dvořák. A v Jaroslavli teď zase hraju s Pepou Vašíčkem. Všechno to jsou super kluci. Jsme kamarádi.
Těšíte se, že si proti Pepovi zahrajete na olympiádě?
No jasně. Hned po nominaci jsme si říkali, že nás čeká vzájemný souboj hned v prvním zápase. Popichovali jsme se a myslím, že to bude pokračovat i tady. Bydlíme totiž nad sebou, takže se budeme potkávat každý den. Určitě spolu někam zajdeme.
Tak vidíte, přece jen na zápas s Českem myslíte.
Ale to je něco jiného. Normálně o něm ještě nepřemýšlím, vždyť se hraje až za týden. Navíc nám tu pořád schází kluci z NHL. Až budeme mít první trénink v kompletním složení, tak to budeme cítit.
Řeknu vám jednu zajímavost. Deník Vancouver Sun před pár dny napsal, že olympijský turnaj má šest favoritů. Kanadu, Rusko, USA, Švédsko, Finsko a Slovensko. Co říkáte tomu, že vás v Kanadě považují za silnější tým než Česko?
Já to nevím, nečetl jsem to. Víte, to, co se píše v novinách, neberu moc vážně. Češi mají velmi silný tým a klidně můžou jít do finále. Největšími favority budou samozřejmě Kanada a Rusko, ale vy určitě nejste až ve druhém sledu. Ve vyřazovací části turnaje se může stát všechno.
A co vy, kde máte nastavenou hranici mezi úspěchem a neúspěchem?
Ta je ohraničená medailí. Pokud ji získáme, bude to úspěch.
A věříte tomu?
Samozřejmě, jsme stejný případ jako vy.
Říká se, že ve Vancouveru máte poslední šanci uhrát slušný výsledek. Souhlasíte?
Určitě, všichni si to uvědomujeme. Každý ze starších hráčů ví, že až odejdeme, zůstane za námi velká propast. Myslím si, že si to uvědomují i fanoušci a čekají od nás, že tady uspějeme. A s tím do turnaje jdeme.
Naposledy bude Slovensku pomáhat Žigmund Pálffy. Myslíte, že zvládne přechod ze slovenské extraligy na tu nejvyšší úroveň?
Žigo je výjimečný hráč, myslím, že se přizpůsobí a bude oporou mužstva. O něj strach nemám.
Co musí člověk udělat pro to, aby uspěl v takové konkurenci?
Musí být připravený na všechno. A hlavně na menší hřiště. Když jsem tu poprvé vyjel na led, byl jsem překvapený, že jsem celou kariéru hrával na tak úzkém kluzišti. Člověk si rychle odvykne. Máme ale tři zápasy v základní skupině, abychom se stoprocentně připravili.
Je lepší jít z velkého hřiště na menší než opačně?
To vám řeknu až po zápase s vámi.