Pryč z města!
Když bylo v létě 1995 pořádání zimních olympijských her definitivně přiděleno do oblasti Salt Lake City, v historickém centru hned jásalo 40 tisíc lidí. Za pár let se všechny silnice dočkaly přepychového asfaltového hávu, chodníky jsou čerstvě vydlážděné, svižně přibývaly hotely, dokončuje se dráha pro vláček šplhající ze středu města k olympijské vesnici.
Na přechodech jsou instalované digitální semafory, které odpočítávají vteřiny do naskočení červené, aby někoho nepřekvapila v půli cesty přes ulici. Po divokém únoru zůstane Salt Lake City modernější a ve světě populárnější než dřív. Ale mnoha místním občanům se nesmírně uleví, až sportovní karavana odtáhne.
"Spousta lidí pronajímá své domy, klidně za tisíc dolarů na den," tvrdí recepční Bill Harvey z hotelu University Marriott. "Sami utečou do zimních chat v horách nebo k příbuzným na jih do Phoenixu." Stařečci a nemocní by olympijský frmol snášeli težce, raději zvolí klid v ústraní a velkolepou slávu si nechají ujít.
Obavy však mají i silní, mladí a zdraví. Z antraxu, z bomb, ze střílení. Olympiády totiž bývají vděčným cílem teroristů.
Klid, mír...a teď terror!
Skupina mírumilovných mormonů se do oblasti dnešního státu Utah v západní části Spojených států uchýlila před náboženským útiskem na východě. Jejich víra a kultura stále ovlivňují ráz města.
To si též díky jejich komunitě zachovalo pokojný a čistý vzhled. Pár výškových budov, majestátní mormonský chrám, co se stavěl čtyřicet let, a panorama skalistých kopců jakoby na dosah. Salt Lake City se nedá srovnávat například s pustnoucím Detroitem nebo hřmotným Los Angeles.
"Žádná kriminalita, žádné gangy," tvrdí trochu těžkopádnou angličtinou usměvavý taxikář Abdi, původem Somálec. "A já to musím vědět. Znám tady každou ulici, každý dům." Jenže to se na čas změní.
Poslední americkou olympiádu, jež se konala v červenci a srpnu 1996 v Atlantě, poznamenal výbuch v olympijském parku. Vzal si dva životy a 111 jich poznamenal zraněními.Zvlášť po zářijových útocích na New York a Washington se nad utažským údolím válí strach z teroristů, byť se jeho vyvrcholení odkládá.
Nedávno vystupovala ve městě popová diva Janet Jackson a veřejnost byla varována před možností útoku biologickými zbraněmi. "Nebojím se. Zatím. Až do olympiády jsem v klidu," zněly hlasy v televizní anketě. Zpravodajské a bezpečnostní špičky Spojených států se na únor připravují jako na klíčovou prověrku.
"Slyšel jsem, že v horách právě cvičí dva tisíce vojáků kvůli olympiádě," předával taxikář Abdi zprávy od prominentních pasažérů. Federální vláda, stát Utah a organizační výbor her investují do ochrany civilistů ve čtyřech únorových týdnech 310 milionů dolarů, v přepočtu tedy přibližně 11,5 miliardy korun.
Salt Lake City i okolní střediska Ogden či Park City mají hlídat nenápadní agenti v běžném oblečení, nikoli v uniformách. To proto, aby si fanoušci a sportovci nepřipadali jako ve vojenském táboře.
Příslušníci FBI, CIA, policie a armáda trénují na únor snad s ještě větším úsilím než lyžaři a hokejisté. Rovněž pro ně znamená olympiáda závažný test. Nemají bojovat o medaile, ale o životy. A pro místní obyvatelstvo to není levná fráze.
"Mám strach, ale co můžu dělat?" ptal se asi pětadvacetiletý barman Joe z podniku na hlavní třídě. "Mám tu práci, rodinu, přátele. Nemůžu jen tak vypadnout. Snad se nic nestane."
Dolary se posypou
Pod okouzlující krajinou bílých vrcholků i barevně zalesněných strání se skrývá velké nerostné bohatství, z něhož region vždycky žil. Těží se tu sůl, zlato, měď. Nedaleko Salt Lake City stojí ohromná továrna na výrobu raketových motorů. Největší ranec dolarů však v poslední době plyne z cestovního ruchu.
Turisté žasnou nad obrovskou dírou u Velkého solného jezera. Bývalý důl se změnil v atrakci, což charakterizuje vývoj finančních zdrojů kraje. Jinak sem jezdí zejména lyžaři.Konečně objevili resort, který třicet let usiloval o pořádání olympiády a překonával pověst utajeného ráje pro zimní sporty.
V průběhu únorových dnů a nocí si mnozí zdejší podnikatelé vydělají na rok dopředu. Dřív vesměs odmítali úhradu platební kartou. Žádali hotovost, avšak teď své zastaralé zvyky rychle opravují.
Hotely hlásí, že na dobu her jsou všechny pokoje zamluvené, třebaže majitelé v předchozích letech zvyšovali jejich kapacitu a nechávali vystavět nové budovy.
Na opožděnou sháňku po ubytování existuje jediná rada: Zkuste se někde přihlásit na čekací listinu, možná se nějaké místo uvolní.
Olympiády se dá využít k nasazení vyšších cen než obvykle.Steak někde nepořídíte za 15, nýbrž za 25 dolarů. Záleží na solidnosti firmy."Možná budeme mít nástupní poplatek tři dolary místo dvou, jenže to se teprve uvidí," uvažuje upovídaný taxikář Abdi. "Já obyčejně jezdím osm, deset hodin denně, ale při olympiádě budu možná makat dvakrát tolik."
Hokej tu nefrčí
Organizační výbor si dává záležet na osvětě. Pořádá výstavu o "nacistické" olympiádě 1936, kterou v Berlíně podle svého dirigoval vůdce Hitler a jeho režim. Jednou měsíčně vydává barevný časopis s novinkami, plánky a fotografiemi sportovišť. Po sloupech veřejného osvětlení rozvěšuje tabulky s logem her, pěti kruhy a výzvou k pravidelnému pohybu.Tak nějak legračně ovšem vyznívá televizní propagace hokeje, který v Utahu není dvakrát populární.
Světové velmoci se napjatě chystají na "Turnaj století", měsíce dopředu osnují taktické plány. Legendy Gretzky, Hlinka a Fetisov horlivě přemýšlejí nad nominací. A regionální stanice v ranním vysílání ukazuje divákům v Salt Lake City, že se při té hře používá hokejka a puk, přičemž hráči zdejšího mužstva Utah Grizzlies z nižší soutěže AHL předvádějí, z čeho se skládá výstroj a jak je obtížné bruslení pozadu.
 Na letišti v Salt Lake City o olympiádě vědí |
 |
 Main Street v Park City, v jehož okolí proběhne většina lyžařských soutěží |
