Modrou úpletovou čepičku naraženou až na uši během oštěpařské soutěže nesundal. Házel s ní oštěp, sledoval marný boj soupeřů o překonání jeho životního hodu. Když bylo že Thorkildsena už nikdo nepřekoná, přehodil přes sebe ještě norskou vlajku a radostně obíhal stadion.
Teprve před medailovým ceremoniálem své poznávací znamení sundal, aby mu mohli na blonďaté vlasy posadit olivovou ratolest - symbol olympijských triumfátorů.
"Kdyby mi někdo včera říkal olympijský šampione, tak bych tomu nevěřil. Ale dneska do zní úžasně," zářil Thorkildsen při rozhovorech s novináři. "Ve dvaadvaceti letech jsem vyhrál olympiádu, to je nádhera!"
Nor začal soutěž výborně, už prvním hodem poslal oštěp přes osmdesát metrů. Byl v tu chvíli třetí a mohl téměř najisto počítat s účastí v užším finále. Všechny favority však zaskočil svým druhým pokusem: hodil 86 a půl metru a posunul se na první místo.
"Cítil jsem šanci dostat se mezi nejlepších šest, ale takové zlepšení osobáku a první místo, to jsem nečekal," kroutil hlavou Thorkildsen.
Norský oštěpař si vylepšil osobní rekord o 78 centimetrů a vlastí letošní maximum překonal dokonce o víc než dva metry.
Dál už jen doufal, že jej soupeři nepřekonají. A tušil, že on sám, se už taky nezlepší, a tak si svoji nadvládu nad oštěpařskými legendami užíval. Třetím pokusem, svým nejslabším, hodil 80,96, čímž o 37 centimetrů překonal nejlepší včerejší hod odstupujícího šampiona Jana Železného.
Další výkony si už Thorkildsen do výsledkové listiny zapsat nenechal. Čtvrtým pokusem přešlápl, pátý si klidně dovolil vynechat a šestý už vůbec nemusel zkoušet. Soupeři už měli odházeno a nikdo nebyl úspěšný.
"Thorkildsen je šikovný kluk. Viděl jsem ho trénovat v Africe, má vynikají nohy, strašně rychlej kotník, dlouhé ruce a hlavně je mladej," zhodnotil svého nástupce trojnásobný vítěz z her v Barceloně 1992, Atlantě 1996 a Sydney 2000 Jan Železný.
Recept na překonání Železného, Makarova a dalších hledal Andreas Thorkildsen i v České republice. Loni v listopadu se zúčastnil tréninkového kempu, který v Nymburce pořádal čtyřnásobný mistr Evropy a trojnásobný olympijský medailista Steve Backley.
Britský oštěpař uspořádal seminář především pro trenéry, ale pozval i několik talentovaných oštěpařů včetně Thorkildsena. Při přednáškách a společných trénincích jim předával své zkušenosti, ovšem pomáhal tak nejen svým nástupcům, ale také aktuálním soupeřům.
V Aténách Backley neuspěl, skončil až čtvrtý. Nebýt skvělého Thorkildsena, mohl mít medaili...
Talentovaný norský oštěpař nebyl vždy poslušným žákem. V roce 2001 hodem dlouhým 83,87 překonal juniorský světový rekord, ale krátce poté byl kvůli špatné morálce vyřazen z norské reprezentace.
Na velkých soutěžích pak dlouho nebyl vidět. Návrat se mu podařil až před rokem na mistrovství světa, kde postoupil do finále. Letos vyhrál závody Super Grand Prix ve Stockholmu a Londýně, třetí byl v Gatesheadu a na Zlaté lize v Bergenu.
V Aténách je z něho hvězda norské výpravy, když v jedné z posledních finálových disciplín vybojoval pro svoji zemi vůbec první atletickou medaili.
První, a hned zlatou, ale to v severské výpravě není nic překvapivého: Norové získali na olympijských hrách šest medailí, a kromě jednoho kajakářského bronzu jsou všechny zlaté!
 Norský oštěpař Andreas Thorkildsen líbá zlatou olympijskou medaili. |
