Ano, proniklo ve středu do médií.
Ne, ohradilo se o den později ministerstvo zahraničí USA.
Jsme zásadně proti bojkotu, přisadil si Olympijský výbor USA, jenž má dle stanov konečné slovo.
Přesto vzpomínky ožívaly. Na tři znehodnocené olympiády. Na bojkoty her v Montrealu 1976, Moskvě 1980 a Los Angeles 1984.
Ten první označily absentující africké země za antirasistický.
Ten druhý, vedený Spojenými státy, byl antisovětský.
A ten třetí, v režii Sovětského svazu, dle hesla oko za oko.
Má se snad po dlouhých 38 letech éra bojkotů oživit? Takovou možnost nejprve nastínil Ned Price, mluvčí amerického ministerstva zahraničí, coby reakci na způsob, jak Čína zachází s ujgurskými muslimy v Sin-ťiangu.
Nicméně čtvrteční prohlášení ministerstva zahraničí USA jeho slova víceméně vyvracelo: „Naše pozice se nezměnila. Neprobírali jsme ani neprobíráme možnost bojkotu her v Pekingu s našimi spojenci.“
Co mohou bojkoty dokázat?
Napětí mezi Spojenými státy a Čínou se vystupňovalo, když představitelé Bidenovy administrativy vybídli Evropskou unii a Kanadu k sankcím vůči Číně kvůli potlačování lidských práv v Sin-ťiangu.
Lidskoprávní organizace obviňují Čínu ze zneužívání nucené ujgurské práce, provádění programu hromadného sledování, zadržování tisíců v internačních táborech, nucené sterilizace a úmyslného ničení ujgurského dědictví.
Reakce Pekingu? Varuje zahraniční mocnosti před vměšováním se do vnitřních záležitostí Číny a opakovaně tvrdí, že zmiňované tábory jsou výcvikovými středisky k potlačení islamistického extremismu a separatismu. „Politizace sportu je v rozporu s olympijskou chartou,“ dodává mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien.
Skupina 180 lidskoprávních organizací a někteří američtí kongresmani především z řad republikánů vyzývají k bojkotu pekingských her i kvůli represím v Hongkongu a Tibetu.
Olympijský výbor USA nesouhlasí a oponuje: „V minulosti se ukázalo, že bojkoty mají negativní dopad na sportovce, aniž by jakkoli účinně řešily globální problémy.“
Carterův vlastní gól
Vyprávět by o tom mohl 39. americký prezident James Carter, jemuž se dobrodružství s bojkotem her v Moskvě 1980 vymklo z rukou. Chtěl jím (přinejmenším v očích veřejného mínění) dosáhnout stažení sovětských vojsk z Afghánistánu, a získat tím před prezidentskými volbami ztracenou popularitu.
#OnThisDay in 1980 Jimmy Carter announces US boycott of Moscow Olympics. #ColdWar #coldwarhist http://t.co/p02zdowrj4
Nešlo o Carterův nápad. K vyhlášení bojkotu jej vyzvali západoněmecký velvyslanec u NATO Ralf Pauls, bezpečnostní poradce prezidenta Zbigniew Brzezinski a ruský disident Andrej Sacharov.
Carter zprvu váhal, nakonec kývl.
Mnozí američtí sportovci a sportovní funkcionáři naopak i tehdy protestovali, že vláda ničí jejich olympijské sny. Julian Roosevelt, americký člen MOV a synovec bývalého prezidenta Roosevelta, tvrdil: „Žádný bojkot nezmění myšlení Sovětů a nedostane jejich vojska z Afghánistánu. Já jsem patriot. Ale to nejlepší, co můžeme udělat, je poslat do Moskvy náš tým a nakopat jim tam zadek.“
#OTD in 1980, Pres. Jimmy #Carter announces a US #boycott of the #Moscow Summer #Olympics. https://t.co/EYZTLMQNRj https://t.co/fiJKt459MY
Carter sice posléze doma bojkot prosadil, jenže se k němu nepřipojili ani někteří významní spojenci včetně Británie a Francie. Prezident očekávaný politický kapitál z této akce nevytřískal, jeho popularita v USA klesla v létě 1980 na pouhých 20 procent. Mnozí voliči nevinili ze zmařených snů amerických olympioniků Sovětský svaz, ale naopak Cartera.
Rok do zimních her 2022: Čína má hotovo, covidovou hrozbu nepřipouští |
„Bojkot her v Moskvě se stal ostudnou součástí americké historie,“ vyřkla přední americká veslařka Anita DeFrantzová.
V prezidentských volbách porazil demokrata Cartera republikán Ronald Reagan. Sověti naopak v dalších osmi letech posílili kontingent v Afghánistánu z 85 tisíc na 115 tisíc vojáků.
Joe Biden sice nyní nemá bezprostředně před volbami, přesto je nepravděpodobné, že by následoval Cartera na cestě k bojkotu.
Stejně tak první muž MOV Thomas Bach kategoricky odmítl výzvu aktivistů k odebrání her Pekingu. „MOV není supersvětová vláda, která vyřeší globální problémy,“ reagoval.
LOGA PRO HRY. Sporty zimní olympiády v Pekingu.
Čína mezitím nadále chystá olympiádu, která se podobně jako ta letní v roce 2008 má stát propagandistickou zbraní a ukázkou dokonalosti, bez ohledu na výši nákladů.
Peking se může v únoru 2022 stát prvním městem v historii, které přivítá po letních i zimní hry.
Tedy pokud covid dovolí.
